Články / Reporty

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 02.04.2024

Velký pátek, velké těšení! Bouřliváci Hentai Corporation po dvou letech v Brně. Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije. Putování flašek tvrdého z podia k lidem, bitky mezi členy kapely – dnes ne. Jediné zřetelné abstinenční příznaky se tak projevovaly na straně publika: v očekávání jejich (freak)show, místy agresivně ječivé, jindy romanticky zasněné, na každý pád vždy správně ujeté, se leckomu třepaly ruce a rosila čela.

Byl jsem na rozpacích, že Hentai Corporation hrají jako první, na zběsilý kotel pod podiem se totiž člověk musí trochu rozcvičit, ale sestřelení hned ze startu zběsilým thrash-rock‘n rollem bylo vlastně příjemné. Člověk si alespoň mohl ověřit, jak je na tom s vlastním strejcovstvím, kolik energie je při produkci, v níž je znát vliv Pražského výběru i Mr. Bungle, schopen vybít. Energie naštěstí proudí mezi podiem a publikem obousměrně, takže o co ze staminy jsem přišel, to mi bylo vráceno maniackými skladbami zpět. A i Hentai Corporation prokázali, že to s tím strejcovstvím není tak vážné, na divokou performanci a bizarní průpovídky stačí i tak.

Bylo to pak spíše otcovství, co se v závěru dralo ke slovu. Šlo totiž o jednu z posledních akcí, na které vystoupil kníratý basák Matouš Durex Duraj, pracující otec dvojčat. Rozloučení s ním nebylo pietní, nýbrž živelné a oslavné. Při kapelní hymně Equilibristic Brides (lidově „bobři“) se na podiu zjevil sympatický naháč s bobří maskou známou z klipu. Bezostyšně se tam producíroval, pak šel do kotle křepčit. Jako by představoval excentrického ducha Hentai Corporation, který zůstává i přes personální a další změny stejný.

Set The Truth Is Out There vábil opojným světlem. Zadní projekce s příjemně psychedelickým nádechem, extatická stroboskopie a dvojice podlouhlých zářících panelů blikajících do rytmu jednotlivých skladeb… V písních se pak snoubila emotivnost melodičtějších pasáží s úderností bezmála metalových breakdownů. Až přílišný defétismus zpěváka roztomile se omlouvajícího za chyby nebyl na místě, show to byla kvalitní. A její součástí se stal i křest nového alba, které z pozice kmotra rychlými špunty pokropil frontman Hentai Corporation Radek Škarohlíd. Láhev dětského šampusu si pak s sebou odnesl do backstage. První dva sety byly vydatné, což odnesli následující Shogun Tokugawa. Co však prostor pozbyl na lidech, to zaplnil působivě hlasitý a agresivní „kung-fu metal“.

Při cestě domů jsem ještě nikdy v pátek večer nezažil tak prázdný rozjezd, tím spíš potěší, kolik lidí do Prvního patra nehledě na velikonoční svátky Hentai Corporation přitáhli. Snad se do Brna brzy vrátí s novými eklektickými skladbami, jejichž vznikání Škarohlíd avizoval. I kdyby ale bez nich, účast mohou očekávat slušnou. Publikum sice méně slušné, o to více jejich obskurnostem oddané.

Info

Hentai Corporation + The Truth Is Out There + Shogun Tokugawa
29. 3. 2024 První patro, Brno

foto © se souhlasem Hentai Corporation

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace