Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.05.2018
Vystoupení britského zpěváka a producenta Christophera Michaela Taylora aka Sohna mělo původně proběhnout už koncem minulého roku. Zklamání z půlročního odsunutí koncertu k jeho loňské desce Rennen rychle vystřídalo nadšení z pompézní i osobité show, během které došlo na taneční extázi i romantické dojímaní při nové, doposud nevydané bezejmenné baladě. Tu jako jedinou Sohn zahrál pouze na klavír. Akustickým nástrojům většinou nedává takový prostor, když za sebe nechává mluvit hlavně chytlavé melodie a podmanivě dunivé beaty.
Ten večer hrála velkou roli i světla a své o tom věděl i Dán Goss. Začínající umělec zahrál bez doprovodné kapely a společnost mu tak dělaly pouze světelné kužely tvořící pomyslné mříže, do kterých se nechal excentrický zpěvák dobrovolně zavřít, aby zpoza nich předvedl svou vizi aktuálního těkavého popu. Taneční i citlivé polohy se během jeho setu dokonale prolínaly, jen škoda, že jeho skladby působily poněkud chladně a monotónně. Jinak velmi přesvědčivý výkon.
fotogalerie z koncertu tady
Světla hrála velkou úlohu i později, když Sohnovi a jeho dvojčlenné kapele dělala majestátní doprovod pětice postupně se rozsvěcejících velkých reflektorů. Ty doplnily perfektně sehrané stroboskopy, odhalující vždy tu správnou část pódia – jednou ukázaly celou trojici muzikantů, jindy zase jenom černé obrysy. Sohn vykopl svůj set s novým singlem Hue, který zkreslenými sirénami lehce připomíná Jamese Blakea. U toho se nechal inspirovat i stage designem, když jako on zvolil variantu rozložení muzikantů na pódiu tak, aby hlavní článek nebyl uprostřed dění. Místo toho Sohn zabral postranní část stage a doprostřed před diváky přišel, pouze aby si střihl kytarové sólo ve skladbě Nil.
Když Sohn pozvolna přešel ke staršímu materiálu, šla všechna srovnání s jinými umělci stranou. Takřka vyprodaný Palác Akropolis zasáhla dojemná atmosféra melodických písní, a to i ty, kteří přišli zavzpomínat na hype kolem debutové nahrávky Tremors, jež se svezla na postdubstepové vlně spjaté s písničkáři. Ostatně právě písně z této desky fanoušky roztančily nejvíce. Přestože je Sohn na svých deskách usazený v jedné poloze, během koncertu dokázal, že naživo jeho hlas umí kouzlit s různými náladami a že umí vytvořit energičtější show než jeho kolegové z kategorie citlivých elektronických písničkářů.
Sohn (uk) + Goss (dk)
12. 5. 2018 Palác Akropolis, Praha
foto © Honza Petřík
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.