Tak daleko, tak blízko: David Pomahač

David Pomahač prošel kapelami Bez peří, Houpací koně nebo skupinou Xaviera Baumaxy, pak založil urban folkové duo Kieslowski. Zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista, rovněž kavárník, v dubnu vydal u Minority Records druhou sólovku Neviditelný, kterou pokřtí 26. května v pražském Café V lese. Spolu s ním vystoupí stálý spoluhráč Jáchym Pomahač a hosté, spoluautor hudby a producent nahrávky Martin Hůla aka Martin Tvrdý a písničkářka Bára Zmeková. Ovšem nejen na Krymskou nás David pozve...

Co vidíš z okna?

Pulzující město, který jede na plný obrátky a možná i trochu přes závit.

Kam na snídani?

Ideálně do našeho Slow Café, samozřejmě. Podařilo se nám, myslím, vybudovat místo pro setkávání různých lidí. Seznámil jsem se tam třeba s Bárou Zmekovou, která mi dokonce bude křtít nové album. Ale dobrých podniků na snídani je víc. Osada, Jen, Tvoje máma…

Oblíbená vycházková trasa?

Nejsem úplně vycházkovej typ, ale u řeky je to vždycky dobrý. Nebo na Vyšehrad a pak přes Folimanku k Apolináři a přes Karlovo náměstí zpátky k řece. Nebo jen tak městem od kavárny ke kavárně se toulat a dívat se.

Kde na kávu?

Praha je fantastická tím, že skvělých kaváren má spoustu a nejsou daleko od sebe. Piju hodně kafe při práci ve Slow Café, ale když to jen trochu jde, zajdu do I need coffee, Supertrampu, Acidu, Kafe Omylem, Hrnku, abych si dal něco jinýho, než znám, a hlavně kde si ho nemusim připravovat sám.

A na večeři?

Na večeře chodím zřídka, ale občas jdu do Mr. Hot Dog na vege párek, tam to umí bezvadně, a někdy, ze sentimentu, do Louvre nebo do Café Savoy… Upřímně mám rád spíš „simple food” a ve vyhlášených restauracích se většinou snaží předhánět se v kombinacích mnoha chutí a to mi tolik nesedí.

Něco tvrdšího?

Už mnoho let alkohol nepiju, takže ztrácím přehled o barech a hospodách, ale určitě bych nezapomněl navštívit Bullerbyn. Tam je vždycky důvod zajít, byť „jen” na nealko pivo. Je to podnik s neobyčejnou energií provozovaný neobyčejnýma lidma.

Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?

Nejčastěji chodím do Café V lese na spoustu koncertů spřízněnejch umělců. Rád mám malinký Kino Pilotů, ale i velkej Světozor, skvěle si vedou v Divadle Hrdinů a samozřejmě je tu legendární Dejvické divadlo.

Kam se chodíš zašít?

Zašít se pro mě spíš znamená zůstat sám doma, s nikym nemluvit a nabírat síly, který mi neustálá interakce s okolním světem spíš bere. Ale mám rád i samotu v davu v jakýkoli oblíbený kavárně. Dlouho jsem tam teď nebyl, ale Café Louvre na Národní je ideální. Sedět tam sám a pozorovat cvrkot je dost příjemný. Nebo Kasárna Karlín jsou místo, kde se dá spousta věcí vidět.

Kdyby ses měl přestěhovat, kde by to bylo?

Nerad se stěhuju, špatně změny tohohle typu zvládám, dlouho si zvykám a málokdy se dokážu na daný místo napojit. Kdybych si měl ale vybrat, tak Helsinki. To je krásný a příjemný město k žití, ke všemu u moře, což je nejlepší věc na celym světě.

Ideální dopravní prostředek?

Kolo. Jednoznačně kolo. Jsem rád, že se situace cyklistů neustále vylepšuje a bezpečných tras přibývá, i když ke stavu, kdy bude cesta na kole běžnou součástí přepravy ve městě jsme ještě daleko.