redakce | Články / Seriály | 27.07.2021
Pavel Karous je český sochař, pedagog a sklářský výtvarník zabývající se uměním ve veřejném prostoru. Do povědomí veřejnosti se dostal díky svému projektu Vetřelci a volavky, mapujícím normalizační umění v ČSSR. Karous povede v rámci festivalu Meeting Brno procházku za výtvarnými artefakty z doby reálného socialismu a reálného kapitalismu v centru Brna. Co sám vidí ve svém nejbližším okolí a jak vidí svět, nám sdělil v rámci naší pravidelné rubriky Tak daleko, tak blízko. Pražák v Brně!
více o festivalu Meeting Brno zde
Co vidíš z okna?
Protože jsem momentálně v Brně, kde zrovna instaluji pomník antifašistky Marie Kudeříkové, koukám ze svého střešního hotelové pokoje do parku na Náměstí 28. října. Obdivuji místní abstraktní sochu – temně černou kostku, po jejíž stranách stéká voda do mělkého bazénku. Dílo je památník obětí holocaustu z řad židovského a romského obyvatelstva Brna. Objekt mi připomíná, asi ne náhodou, jako permanentně plačící monumentálně zvětšený batim – domeček pro úryvek z Tóry z židovského modlitebního řemínku. Výjev mě nutí přemýšlet nad kulturně bohatou, ale někdy děsivou historií moravské metropole.
Kam na oběd?
Na oběd si nejraději zajdu do levicové brněnské legendy – do družstevního bistra Tři ocásci na Třídě kapitána Jaroše. Kromě toho, že dostanu dobré jídlo, zde vždycky někoho potkám, s kým mohu zavést povrchní, ale milý a osvěživý „small talk“ o revoluci a počasí… Vlastně řeči o počasí přestaly být, na rozdíl od revoluce, zahřívacími tématy, ale těžištěm hlubokých a vážných rozhovorů o rychle se proměňujícím světě. A k tomu se hodí nějaký ten vegeburger a domácí limoška.
Oblíbená vycházková trasa?
Pokud mám v Brně čas, vždy si rád zajedu na některé sídliště. Brno má kromě architektonicky unikátního centra a dobře známých raně modernistických a funkcionalistických skvostů i velmi kvalitní panelovou zástavbu. Nejkrásnější a nejzdařilejším sídlištěm v republice vůbec je podle mého názoru sídliště Lesná ze 60. let, které navrhl se svými spolupracovníky Zounkem, Dufkem, Volákem geniální architekt Viktor Rudiš, autor slavného Československého pavilonu na EXPO 70 v Ósace. Mimořádně zdařilé sídliště je kromě svého urbanistického řešení a umístění v krajině unikátní i díky své výzdobě, na které se podíleli ti nejlepší umělci zlatých 60. let, jako byl Bohumír Matal, Čestmír Kafka, Jánuš Kubíček, Sylva Lacinová a Pavel Navrátil. Takže si tentokrát odpusťte Tugendhatku a vyražte, pokud máte náladu, na Vetřelce a volavky na Lesnou. Architektonicky je to přinejmenším stejně významný architektonický unikát a v brzké budoucnosti i turistický tahák.
Oblíbený kulturní podnik obecně?
Mým oblíbeným kulturní domem je unikátní, sochařsky pojednaný, brutalistní Bílý dům od architekta Miroslava Spurného. Pomineme-li architektonickou a uměleckou hodnotu objektu, za pozornost stojí také jeho veřejná funkce. Kromě polikliniky je v objektu kinosál a další prostory, které pravidelně slouží výstavám, festivalům či přednáškám, a navíc je v těsné blízkosti Fakulty sociálních studií. V současnosti je faktická kulturní památka ohrožená plánovanou privatizací. Soukromý subjekt by bezesporu velkorysou veřejnou stavbu zbořil a nahradil ji komerčním prostorem, který v tržní logice nemůže vytvořit kvalitnější architektura a veřejný prostor. Snad se Brňáci poučí od Pražáků, kteří svůj boj o veřejný prostor a architekturu už prohráli a teď nevratně přišli o téměř celou jednu historickou vrstvu pozdní moderny. Brno snad zabojuje a stavbu uchrání. Brněnští mají pro architekturu cit.
Kde na kávu?
Na kávu se vrátím na třídu Kapitána Jaroše, kde je na rohu Milady Horákové skvělá a poměrně mladá kavárna Milady kaffee. Sympatický podnik s milou obsluhou nabízí moc dobrý kafé od dánské sociální pražírny The Coffee Collective. Navíc zde najdu určitě některého ze svých brněnských kamarádů a můžu se pořádně vyzevlit.
A na večeři?
Na večeři si zajdu na nakládaný hermelín do Ochutnávkové pivnice v paralelní Lidické ulici, kde zapustím kořeny až pozdních hodin ochutnáváním skvěle ošetřených piv.
Něco tvrdšího?
Až na to přijde, a ono na to v téhle pivnici vždycky kolem jedenácté večer dojde, kopnu do sebe velkého panáka spišské borovičky.
Kam se chodíš zašít?
Následující den si půjdu léčit z kocoviny do Růženina lomu. Kde se úplně nejlépe nic nedělá.
Kdyby ses měl/a přestěhovat, kde by to bylo?
To je jasný. Přece do Brna.
Ideální dopravní prostředek?
Vlak, či ještě lépe drezína.
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.
redakce 12.11.2024
Letos to bylo tak nabité, že jsme sotva stihli na jídlo... A nezapomeňte, že se pár drobků z Le Guess Who? objeví v nejbližších dnech také v Praze.
redakce 12.11.2024
Jakou hudbu poslouchají a kde hledají inspiraci tvůrci, kteří se staví proti uhlazeným moderním trendům? V sobotu v Praze.
redakce 11.11.2024
Stadionová kapela nehraje v klubu každý den. Nepropásněte.
redakce 08.11.2024
Co kromě koček, tequilly, radosti z objevování nových měst a dvou společných nahrávek spojuje tyhle holky, které již podruhé vystoupí v Praze pod hlavičkou Heartnoize?
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.