Články / Reporty

Terapie hlukem (Swans)

Terapie hlukem (Swans)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 27.05.2023

Dvacátý pátý květen roku 2023 postavil nejednoho hudebního fanouška před nelehkou volbu. V nabitý den totiž hráli nejen Boris v Brně, ale také Bohren & der Club of Gore v Bratislavě a Swans v Žilině. Kdo navštívil třetí jmenované, tomu se dostalo nezapomenutelného hlukového rituálu v atmosférou kypící Nové synagoze, a to díky pořádajícímu kolektivu Hviezdne noci.

Experimentující „dítě“ americké no wave vlny Swans se v rámci momentálně probíhajícího evropského turné nachází v jakémsi rozkročení. Jednou nohou stojí ve svém předešlém albu leaving meaning. (2019), s nímž se pojící koncerty zhatil covid, a druhou nakračuje vstříc albu The Beggar (2023), se kterým bude svět objíždět na podzim. Zaznívají tedy skladby z obou desek a dochází k přetavování jedné etapy ve druhou. Role předskokana se navíc ujal Norman Westberg, jenž byl ve Swans mnoho let kytaristou. Jeho sólová show se nesla v duchu subtilní, ambientní a lehce psychedelické improvizace na elektrickou kytaru.

V naprostém kontrastu pak byla jen stěží uvěřitelná hlasitost Swans, kterou nelze nezmínit, jednalo se totiž o klíčový prvek celého vystoupení. Legendy, jimiž je tato kapela obestřena, nelžou – Swans vztyčují monument nebývale intenzivního zvuku, jímž převyšují leckterý noiseový projekt. Přímo před podiem to byla zkušenost vyloženě fyzická, basovými frekvencemi mi celé tělo vibrovalo a oblečení se třepotalo v poryvech hluku.

Zkraje Michael Gira pokojně vybrnkával repetitivní a zádumčivý motiv na elektroakustickou kytaru, k čemuž se postupně jeden po druhém přidávali další členové. S každým z nich se hlasitost zvyšovala a její strop se při společném hřmění šestice muzikantů nacházel daleko výš než střecha synagogy. A to nejednou. Basová kytara hromově duněla, dva lap steely nekompromisně ječely a cyklické melodie kytary a kláves jdoucí ruku v ruce se skálopevnou přesností bicích uvrhovaly přítomné bezmála do transu.

fotogalerie z koncertu tady

Celý obřad se odehrával pod taktovkou Michaela Giry, nesmlouvavého dirigenta. Gesty rukou korigoval začátky i konce pasáží jednotlivých skladeb, ukazoval, kdy se má který nástroj přidat, ale také káral, když byl s některým ze svých kolegů nespokojen. Přísným „Go away!“ též jasně naznačil odchod posluchači, který si kousek koncertu nahrával na telefon. Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času, a přiměla ho k bezuzdným tanečním kreacím a zaříkávání publika pohyby rukou.

Jakkoli byl koncert nelehkou zkušeností, přesto, nebo právě proto, měl očistný účinek, který nemůže poslech z desky nikdy nahradit. Kdo tam nebyl, nemusí smutnit, na podzim se Swans objeví v Praze. A zážitek to bude nepochybně intenzivní.

Info

Swans (us) + Norman Westberg (us)
25. 5. 2023 Nová synagoga, Žilina

foto © Jan Svora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace