Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 27.05.2023
Dvacátý pátý květen roku 2023 postavil nejednoho hudebního fanouška před nelehkou volbu. V nabitý den totiž hráli nejen Boris v Brně, ale také Bohren & der Club of Gore v Bratislavě a Swans v Žilině. Kdo navštívil třetí jmenované, tomu se dostalo nezapomenutelného hlukového rituálu v atmosférou kypící Nové synagoze, a to díky pořádajícímu kolektivu Hviezdne noci.
Experimentující „dítě“ americké no wave vlny Swans se v rámci momentálně probíhajícího evropského turné nachází v jakémsi rozkročení. Jednou nohou stojí ve svém předešlém albu leaving meaning. (2019), s nímž se pojící koncerty zhatil covid, a druhou nakračuje vstříc albu The Beggar (2023), se kterým bude svět objíždět na podzim. Zaznívají tedy skladby z obou desek a dochází k přetavování jedné etapy ve druhou. Role předskokana se navíc ujal Norman Westberg, jenž byl ve Swans mnoho let kytaristou. Jeho sólová show se nesla v duchu subtilní, ambientní a lehce psychedelické improvizace na elektrickou kytaru.
V naprostém kontrastu pak byla jen stěží uvěřitelná hlasitost Swans, kterou nelze nezmínit, jednalo se totiž o klíčový prvek celého vystoupení. Legendy, jimiž je tato kapela obestřena, nelžou – Swans vztyčují monument nebývale intenzivního zvuku, jímž převyšují leckterý noiseový projekt. Přímo před podiem to byla zkušenost vyloženě fyzická, basovými frekvencemi mi celé tělo vibrovalo a oblečení se třepotalo v poryvech hluku.
Zkraje Michael Gira pokojně vybrnkával repetitivní a zádumčivý motiv na elektroakustickou kytaru, k čemuž se postupně jeden po druhém přidávali další členové. S každým z nich se hlasitost zvyšovala a její strop se při společném hřmění šestice muzikantů nacházel daleko výš než střecha synagogy. A to nejednou. Basová kytara hromově duněla, dva lap steely nekompromisně ječely a cyklické melodie kytary a kláves jdoucí ruku v ruce se skálopevnou přesností bicích uvrhovaly přítomné bezmála do transu.
fotogalerie z koncertu tady
Celý obřad se odehrával pod taktovkou Michaela Giry, nesmlouvavého dirigenta. Gesty rukou korigoval začátky i konce pasáží jednotlivých skladeb, ukazoval, kdy se má který nástroj přidat, ale také káral, když byl s některým ze svých kolegů nespokojen. Přísným „Go away!“ též jasně naznačil odchod posluchači, který si kousek koncertu nahrával na telefon. Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času, a přiměla ho k bezuzdným tanečním kreacím a zaříkávání publika pohyby rukou.
Jakkoli byl koncert nelehkou zkušeností, přesto, nebo právě proto, měl očistný účinek, který nemůže poslech z desky nikdy nahradit. Kdo tam nebyl, nemusí smutnit, na podzim se Swans objeví v Praze. A zážitek to bude nepochybně intenzivní.
Swans (us) + Norman Westberg (us)
25. 5. 2023 Nová synagoga, Žilina
foto © Jan Svora
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.