Zuza Kolouchová | Články / Reporty | 01.05.2017
Polští Coals, slovenští Max Bazowski i tuzemští 7/9 jsou relativními nováčky na hudební scéně, přesto je o nich slyšet čím dál víc. Ačkoliv to byl z hlediska žánrů večer nesourodý, představil zajímavá jména, která je dobré si pamatovat.
Synthwave/shoegazeové duo 7/9 představilo temnou muziku, která je jen v některých písních doplněná texty. Ty chvílemi zavánějí lehkým patosem (slova jako „bolest“ a „srdce“ jsou vždycky na hraně), naštěstí jsou zasazena do dravého a řvoucího kontextu, takže na sentiment není prostor. Až na jednu, dvě pomalejší skladby, které zanechaly rozpačitý dojem, je 7/9 projekt, který má jasnou vizi a slibný výhled.
Max Bazowski debutovali v roce 2015 a od té doby jsou hvězdou domácí alternativní scény. Hrají na festivalech, jako jsou Pohoda nebo Grape, stali se objevem roku na Radio Head Awards. Sebevědomí z nich sršelo i na pražském koncertě, publikum svým žánrovým zasazením někde mezi The Horrors, Oasis a Black Angels rychle roztančili. Dobrá hudba, ještě lepší kytarová sóla, zpěvák, který se až moc prožívá, image ostrovní poprockové kapely. Doma nebo u nás se můžou stát hvězdou, ale posun k výraznějšímu a osobitějšímu projevu by jim prospěl.
fotogalerie z koncertu zde
To polská kapela Coals podobný problém nemá. Elektronické duo Katarzyna Kowalczyk a Łukasz Rozmysłowsky má své první LP teprve před sebou, ale už teď jsou díky vystoupení na festivalech jako Iceland Airwaves nebo Off miláčky publika i kritiky. To, co je dělá zapamatovatelnými, je jedinečný vokál zpěvačky, když ta holka začne zpívat, vlhnou kalhotky bez rozdílu pohlaví. Pohled laně, tajuplná hudba, inspirace skupinami jako The Knife nebo Sigur Rós, hitovka Shattered Mirrors, u které by jeden brečel radostí… Velký objev.
Heartnoize Promotion vědí, že dobré koncerty nemusí mít velká jména na plakátech. Stačí jen věřit v neznámé.
Coals (pl) + Max Bazowski (sk) + 7/9 (cz)
28. 4. 2017, Klub FAMU, Praha
foto (C) zu
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.