Jakub Šíma | Články / Seriály | 02.07.2020
Jean Dawson je dítě internetu. Není tak náhoda, že první jméno, které se mi při jeho poslechu vybavilo, bylo Brockhampton. Boyband, jehož členové se potkali na diskuzním fóru příznivců Kanye Westa a kteří, stejně jako Dawson, nezapadají do jasných žánrových škatulek. Právě nadžánrovost, nezařaditelnost a cit pro osobní a generační výpověď je to, co dělá z Dawsona jednoho z nejzajímavějších nastupujících hudebníků. Ostatně komentáře pod jeho písněmi na YouTube se předhánějí v tom, kdo úderněji vyjádří, že z třiadvacetiletého umělce bude jednou hvězda.
Jean Dawson vyrůstal v chudé rodině, která žila střídavě u jižní hranice Kalifornie a severní hranice Mexika. Jako student dlouhé roky přejížděl každý den přes čáru, aby se dostal do školy na americké straně. Jednalo se o formativní zkušenost pro studenta hispánského a afroamerického původu, který žije na obou stranách zároveň a je vystaven permanentním kontrolám.
Druhou a ještě podstatnější součástí dospívání byl internet. Mladý Dawson neměl peníze na nákup originálních nosičů a většinu času proseděl před počítačem, kde si na službách jako Napster nebo LimeWire stahoval množství hudby celého žánrového spektra, které do sebe nasával jako houba. Když mluví o důležitých albech, tak vedle sebe zmiňuje tak zásadně odlišná jména jako britskou shoegazeovou kapelu Thompson Twins a chopped and screwed rappera Mikea Jonese. V jednom rozhovoru mimo jiné mluví o tom, jak se ho kamarád, kterého vnímal jako mentora, po poslechu jeho prvního indierockového songu zeptal, proč se snaží znít jako parta bílých kluků. „There is no fucking white kid culture, black kid culture. That dividing line that people are trying to put up is super harmful and people don't understand that shit stops growth on every level.“ Ostatně jeho dosud jediné EP Bad Sports je přehlídkou písní vzdorujících kategoriím, které ale jen těžko dostanete z hlavy. K tomu připočtěte vizuální talent, který se promítá do jeho videoklipů, a nezbývá než se připojit k nadšeným fans.
Píseň Clear Bones shrnuje vše řečené a může tak sloužit jako ideální odrazový můstek do jeho tvorby. Jedná se o zasněnou baladu o smrti a konečnosti, v níž najdete jemné kytarové tóny stejně jako pasáž, kdy Dawson zní jako nekompromisní rapper Denzel Curry. V souboji mezi roztěkaností a eklektičností stojí přitom na druhé straně a vše do sebe zapadá s až nečekanou lehkostí. Je to píseň „pro děti“, jak sám říká, pro ty, kteří jsou díky internetu všude, a zároveň nikam nepatří. Děti bez pejorativního nádechu, pro které jsou žánry – stejně jako rasové rozdíly – přežitou hranicí.
Jean Dawson (us)
web umělce
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.
redakce 12.11.2024
Letos to bylo tak nabité, že jsme sotva stihli na jídlo... A nezapomeňte, že se pár drobků z Le Guess Who? objeví v nejbližších dnech také v Praze.
redakce 12.11.2024
Jakou hudbu poslouchají a kde hledají inspiraci tvůrci, kteří se staví proti uhlazeným moderním trendům? V sobotu v Praze.
redakce 11.11.2024
Stadionová kapela nehraje v klubu každý den. Nepropásněte.
redakce 08.11.2024
Co kromě koček, tequilly, radosti z objevování nových měst a dvou společných nahrávek spojuje tyhle holky, které již podruhé vystoupí v Praze pod hlavičkou Heartnoize?
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.