RapRadar IV: České předpremiéry

Albové předpremiéry na letošním Hip Hop Kempu, hyperaktivní Brockhampton a Jay Z i nezdar Chance the Rappera. Čtvrtý díl seriálu RapRadar.

ČESKÉ PŘEDPREMIÉRY

Už to tak vypadá to, že na Hip Hop Kempu by letos mohlo vyjít několik zajímavých předpremiér. Nová deska dvojice Earthgang dostala zářijový termín vydání a debut u J Coleova labelu Dreamville je jedním z nejočekávanějších releasů tohoto roku. Ostatně na začátku září vyráží na evropskou tour k nové desce a Kemp tak bude evropskou generálkou. Novou nahrávku chystá i Mix Master Mike a dle všeho na ní bude i dosud nevydaný part od MCA. Ten už vyrazil na tour k nové desce Conquer, jejíž vydání se datuje na začátku září. I tady lze očekávat festivalovou předpremiéru, a to včetně zmíněného partu MCA. Aby toho nebylo málo, tak před pár dny vydal nové album i Crimeapple a za beaty nestojí nikdo jiný než znovuzrozený DJ Muggs, který se v posledním roce vrátil v plné formě a na pažbě už má desky s Mach Hommy nebo Eto. A všimli jste si, že na lineup na poslední chvíli přibyl Freddie Gibbs?

GEJZÍR BROCKHAMPTON

O Brockhampton nebylo slyšet zhruba pět vteřin a už se z nich opět sypou singly. Nejprve černobílý klip k tracku I Been Born Again a vzápětí o něco barevnější nebo přesněji stříbřitější klip If You Pray Right. Nová deska se bude jmenovat Ginger a vyjde má vyjít ještě v průběhu srpna. Kluci si společně pronajali dům a soustředí se výhradně na přípravu nového materiálu. A co singly prozradily? Brockhampton se drží minimalistické estetiky a především beat k If You Pray Right naznačuje, že by se minimalismus mohl tentokrát více přelít i do produkční roviny. Kevin Abstract říká, že půjde o letní album, ale zase ne tak úplně: “Something we’re doing is putting those type of lyrics—like this shit is trash, anxiety, depression, all that stuff—taking those type of lyrics and putting it on a song that a bunch of people could dance to or something.” Album na léto, depresi i tancovačku. Těšíme.

MULTIFUNKČNÍ JAY Z

Jay Z si nechal narůst vlasy, přesto výčet jeho aktivit zůstává delší než jeho kštice bujaře vylézající z pod kšiltovky. Nedávno se například domluvil s rapperem Meek Mill, že pod svá křídla vezme jeho label Dream Chasers. Kromě toho už společně zahájili boj za reformu soudnictví poté, co Meek Mill skončil na nějakou dobu za mřížemi kvůli opakovanému porušení podmínky. Tím však majitel Roc Nation nekončí a pod svůj management upsal i koně labelu Griselda, který aktuálně platí za žhavé zboží. Jedná se především o tour management a promo, desky by si trojice Conway the Machine, Westside Gunn and Benny the Butcher měla i nadále vydávat sama. Stranou zájmu nejbohatšího rapového podnikatele nezůstává ani televize. Společně s Willem Smithem se v roli výkonných producentů podílejí na přípravě seriálu o amerických bojovnicích za občanska práva, jenž zatím nese titul Women of the Movement. Kromě toho se upsal k produkci filmu The Harder They Fall, jenž připravuje Netflix. A pro letošek to určitě není všechno.

ILL BILLOVA SATANISTICKÁ KONSPIRACE

Ill Bill má u nás historicky početnou fanouškovskou základnu. Ta může mít radost z nového EP Pulp Phixion, kam si Ill Bill pozval několik starých známých, mezi nimiž nechybí Vinnie Paz nebo Sick Jacken. To by samo o sobě vzhledem k uvadajícím kariérám všech zúčastněných nebylo tak zajímavé, kdyby se ovšem Ill Bill nevrátil v nejlepší kondici za poslední léta. Konspirační rýmy (“CIA put LSD in Visine”), hororová a gore estetika a naléhavá těžkotonážnost Ill Billovy flow i vlastní existence.

CHANCE THE RAPPER BEZ ZLATÉHO BLUDIŠŤÁKA

Bohužel zcela jinak dopadla novinka Chance the Rappera. Dlouho ohlašovaný debut The Big Day je možná největším zklamáním letošního roku. Jednak přerod z neškodného rošťáka do zodpovědného otce se vším patosem je otravný sám o sobě a druhak desku zabila Chanceova neschopnost či neochota řezat do nahraného materiálu. Deska tak má neuposlouchatelných sedmdesát sedm minut a jen o něco méně hostů. Většina recenzentů zůstala relativně smířlivých, ale Anthony Fantano dal rovnou 0/10. V této souvislosti doporučuji i text Karla Veselého o zaklínadle jménem nezávislost.

BONUS: LIZZO - TINY DESK CONCERT

Na někoho může být Lizzo moc exaltovaná, na jiného moc ukřičená. Pro mě je především otevřená, suverénní a sebevědomá. Má vlastně všechny vlastnosti, které jsem měl dřív rád u Chance the Rappera. Lizzo si pozvali do NPR a názor si udělejte sami. Láska s občasnými záchvaty exaltovanosti za zvuku tříštícího se skla.