Anna Mašátová | Články / Reporty | 18.11.2014
Před třemi lety coby předskokani Within Temptation, vloni jako tahák trutnovského festivalu a letos už sólo v Praze. Belgičtí Triggerfinger budí trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu skvostná image, ze které jdou holky do kolen, muzika pevně zakořeněná v sedmdesátkovém rocku, na druhé straně bourání hitparád coverem popstar Lykke Li, I Follow Rivers. Přidejte nejrůznější kolaborace, třeba se Selah Sue, a především vliv producenta Slayer, S.O.D. či Oasis Grega Gordona a mišmaš je dokonán. Každý z trojice navíc vychází z jiného hudebního prostředí - kytarista a zpěvák Ruben Block z rockabilly a country, bubeník Mario Goossens z heavy metalu a basák Paul Van Bruygstegem z blues a rocku. V současné době jsou Triggerfinger na turné ke čtvrtému řadovému albu By Absence of the Sun, která vznikala v losangeleském studiu Sunset – kde ostatně nahrávali třeba Led Zeppelin, Ringo a mnozí další, bylo tedy na koho navazovat.
Jak se fešáci vypořádají se strahovskou Sedmičkou, bylo otázkou dne. Překvapivě jim malý, tmavý, vydýchaný a upocený prostor padnul jako ulitý. Trojice si tu našla už i skalní fanoušky, zpívávající slovo od slova, v Čechách ostatně k rocku a hard rocku inklinujeme, není se co divit. Triggerfinger aparaturu ani uši příchozích rozhodně nešetřili, kousek za kouskem setlist gradoval a uváděl kotel před pódiem v nadšení. Nedá se říct, že by byli Belgičané bůhvíjak novátorští, naopak. Nicméně i když na starší muziku navazují, nejedná se o retro bez hlavy a paty. Jejich show mají vtip a říz. A především jsou to skvělí a po sedmnácti společných letech dokonale sehraní muzikanti, dokonale pracující s davem.
Na své si v případě Triggerfinger přijdou hlavně kytaristé, Blockova kolekce kytar vizuálně okouzluje i nezasvěcené, staré Fendery budí stejnou pozornost jako jeho sexy patka. Dost prostoru dostaly novinky z poslední desky, na závěr nemohl chybět song I Follow Rivers, který Ruben propojil s deklamací textu od Rakušáka Falca – Jeanny bohužel málokdo poznal, nechápavých pohledů bylo nepočítaně.
I když jsou v Belgii číslem jedna, Triggerfinger dobře vědí, že na budování fanouškovské základny musí makat. Dle prodeje merche se jim to daří na výbornou, s každým se vyfotí, prohodí slovo, vzorně komunikují na sociálních sítích. Uvidíme, kam se jejich sláva na internacionálním poli rozroste. Našlápnuto mají více než dobře.
Triggerfinger (bel)
14. 11. 2014, 007 Strahov, Praha
foto © Tomáš Moudrý
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.