Popluh | Články / Reporty | 29.11.2015
Balthazar měli našlápnuto vždycky. Už debutovým albem Applause kromě v názvu zmíněného dosáhli i na ocenění belgická nahrávka roku 2010. A určitě to nebylo na první dobrou, jméno si začali budovat už předtím. Přes Rats (2012) dospěli se svou syntézou popu až k letošní Thin Walls, která znovu sbírá aplaus hudebního světa. Dle zaplněné MeetFactory, byť notně posilněné o slušnou část cizinců, se pětice Belgičanů těší oblibě i u nás. První místní koncert si střihli už v roce 2012 na strahovské Sedmičce, o rok později už si je jako předkapelu přivezli Editors, loni pak zabodovali jak na showcase festivalu Nouvelle Prague, tak při dalším sólovém koncertu. Na první pražskou zastávku si zavzpomínali i samotní Balthazar, když připomněli, že na ně přišlo asi dvacet lidí.
Tentokrát byli Balthazar v roli hvězdy večera, která si s sebou veze support v podobě (nejlépe) nadějné kapely. Volba padla na taktéž belgické a taktéž popové Lohaus. Ti předvedli synthpop z dávných časů, který nikdo neměl křísit. Skřehotání frontmana a přehulené basy, člověk pomalu hledal lékárničku a růžovou pilulku (proti) smrti. Jediné pozitivum představoval kytarista, který ale zůstal po hříchu často utopen mezi synťákovými vlnami. Méně basů a rádoby ženského frázování, více kytary a bylo by to někde jinde. Nedá se předpokládat, že by se sem Lohaus za pár let vrátili v podobné pozici jako nyní Balthazar, ale člověk míní a vrtkavý hudební průmysl a fanouškovská přízeň mění.
Pak už na pódiu začali řádit Balthazar. Z desky možná sice zní jejich pop až zasněně a možná i trošku nevýrazně, naživo se z toho ale stává živelná indierocková show. Velké nasazení v kombinaci s hudební precizností tvoří ten nejlepší možný základ pro hudbu, která naprosto přirozeně atakuje skvělou pompéznost britpopu. Made in Belgium. Vše táhnou fantasticky sladěné vícehlasy a nakopnuté přeefektované housle. Když mi známá básnila, jak jí po loňském vystoupení v areálu smíchovského festivalu museli pomalu seškrabávat, nechápal jsem. Po živé konfrontaci už mi to dochází. Když jedete pop a jedete ho živě a živě ho jedete lépe, než zní z alba – máte to v podstatě v kapse. Když jste navíc k tomu rozskákaná parta sympaťáků, je to sichr. Za pár dní se do Prahy vrátí Editors. Uvidíme, jak si v domnělé konfrontaci se svojí bývalou předkapelou povedou ikony žánru.
Balthazar (be) + Lohaus (be)
26. 11. 2015 MeetFactory, Praha
foto © Elina Richter
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.