Články / Reporty

Večer srolovaných ponožek s Mahala Raï Banda

Večer srolovaných ponožek s Mahala Raï Banda

Akana | Články / Reporty | 14.03.2013

Kdyby existoval videozáznam celého koncertu, stálo by za to porovnat náladu v sále při obou provedeních erbovní instrumentálky Mahalageasca, kterou kapela otvírala i uzavírala základní část svého vystoupení. Ne že by snad první reakce publika byly vlažné, během dvou, tří skladeb ho rumunská úderka měla na lopatě. Ale stejně by ten rozdíl musel být markantní, protože v závěru už šlo o čirou extázi, všeobecné křepčení a projevy bezmezné oddanosti.

Nebylo plno, čemuž se nelze divit, protože Mahala Raï Banda je v našich končinách poměrně častým hostem. Na atmosféře se to ale nijak neodrazilo a ti tancechtiví měli aspoň po stranách pódia dost prostoru pro skotačení. Ostatně kapela dokázala rozpohybovat i ty usedlejší typy a řádila tak, že se rolovaly ponožky. Za tu dekádu, co objíždí světové scény, se i přes výrazné personální změny dopracovala k vysoké profesionalitě a umění vystavět show tak, aby neustále gradovala a zároveň byla dostatečně různorodá. Nástrojové obsazení jí k tomu poskytuje dobré zázemí. Šestičlenná dechová sekce je samozřejmě ústředním nablýskaným korpusem, který celou balkánskou mašinu žene vpřed, ale pestrost zvuku dodávají akordeon, housle kapelníka Aurela Ionity a rytmika, která se do tradičních cikánských písniček zakusuje někdy až s rockovou razancí.

Mahala Raï Banda sázela tutovky z obou dosud vydaných desek, z té první třeba Red Bula nebo Iest Sexy, druhou zastupovaly namátkou Zabrakadabra nebo Tu Romnie, ovšem nechyběla různá zpestření. Tanečky, sólíčka, vykutálené citace, hecování publika, řádně machistické koketování s roztančenými děvčaty pod pódiem. Pro mě byla velkou lahůdkou balkánskému duchu skvěle přizpůsobená coververze arabského velehitu Ya Rayah, proslaveného Rachidem Tahou, nebo Iag Bari, vypůjčená z repertoáru Fanfare Ciocărlia. Přídavek byl povinností a nutným opatřením proti destrukci pódia žadonícím davem. Přeháním, byli jsme tam všichni soudní. Ale Mahala Raï Banda s přehledem dokázali tu soudnost přinutit, aby se aspoň půldruhou hodinu schlíple krčila někde v koutku.

Info

Mahala Raï Banda (rom)
11. 3. 2013, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace