Vojtěch Tkáč (Pulz): Chci prostě dělat koncerty, na které bych sám šel

Vojtěcha Tkáče znáte coby moderátora Radia 1, taky jako spoluautora „hudebně obsedantního magazínu“ Reflektor, stejně tak ho můžete znát ze stránek Full Moonu, jeho texty jste mohli registrovat ale i v magazínech, jako jsou Cosmopolitan, Vogue nebo Headliner. No a pokud máte rádi žižkovský klub Palác Akropolis, nemohli jste minout novou koncertní sérii Pulz, jíž je Vojtěch dramaturgem. Podzimní část začala nedávným koncertním spojením jmen Dukla, Maryland a Anki a už za pár dní pokračuje. Dobrá příležitost, jak se ohlédnout zpátky, ale i kupředu.

Viděli jsme se na tasovské Besedě. Ukázala ti nějaké nadějné jméno, nebo kvůli tomu jsi tam nebyl? Počítám, že v Praze můžeš vidět tak říkaje všechno…
Na Besedu jsem vyrazil poprvé a rozhodně ne naposledy. Kromě toho, že jsme tam povídali a hráli v rámci pořadu Reflektor, mě festival přilákal skvělou dramaturgií. Udělalo mi radost, že vystoupili třeba Laokoon a Anna Vaverková, kteří se už letos v rámci Pulzu představili. Do konce roku pak z letošního lineupu Besedy do Paláce Akropolis zamíří taky Méta Monde, Tolstoys, něco něco, Oliver Torr, Isama Zing nebo February. V Tasově jsem se zároveň přesvědčil, jak moc mě naživo baví 52 Hertz Whale, Sam Handwich nebo Ventolin. Aspoň jedno z těchto jmen bych chtěl dostat na Pulz v roce 2023. Beseda je jeden z nejmilejších festivalů v Česku.

Odkud přišel první impulz k cyklu Pulz? Byl to tvůj nápad nebo nějaká týmová souhra? A jak dlouho trvala uvedení do praxe?
S Palácem Akropolis jsem začal spolupracovat loni na jaře, když jsem moderoval festival koncertních streamů Vyhráváme. Po natáčení jsme si s ředitelem klubu Petrem Boháčem řekli, že bychom do budoucna mohli vymyslet něco dalšího. Nečekal jsem, že mi nabídne rovnou dramaturgii vlastní koncertní série, kde mám naprosto volné ruce. První představa o Pulzu vznikla loni během podzimu, na přelomu roku už jsem bookoval první kapely a začátkem jara jsme zveřejnili kompletní lineup na celý rok. Jde o moji první velkou zkušenost s dramaturgií a promotérstvím. Už jsem se stihl naučit, že ostatní lidí nemusí nutně zajímat to, co mě, a že nikdy nejde přesně odhadnout, kolik lidí nakonec na show dojde.

Jak moc musíš tohle zohledňovat?
Lidi, se kterými na Pulzu pracuju, mi naštěstí jasně dávají najevo, že existuje víc kritérií, podle kterých hodnotit koncertní řadu. Nechceme skrz Pulz jen prodávat lístky na jistotu a nepouštět se do experimentů. Už jen to, že se klub pokouší ukazovat záhyby alternativní scény a rozšiřovat divákům obzory, je podle mě víc obohacující, než když se třeba osm let v kuse opakuje tradiční vánoční koncert jedné kapely. Kdyby se Pulz týkal výhradně jen velkých a zavedených jmen, úplně by se vytratil jeho záměr.

Když se dívám na koncerty Pulzu, vidím jasnou sázku na mladou scénu. Pokud nejstaršími vystupujícími jsou… kluci z post-hudby, je to vlastně legrace. Překvapil tě někdo naživo, třeba progresem, který udělal od doby, co jsi ho viděl posledně?
Palác Akropolis chtěl přilákat mladé posluchače, kteří tam třeba dosud nezavítali. Myslím, že se to díky některým koncertům Pulzu určitě povedlo. Hlavním cílem série je ukázat, jak pestrá a zajímavá je mladá česká a slovenská scéna. Působí u nás množství umělců, kteří se dočkávají uznání jen od pár vybraných hudebních médií, a veřejnost je zatím nezaregistrovala. Baví mě v hudbě objevovat a upozorňovat na všechno, co vybočuje. Dělá mi radost, když někoho odchytnu na samém začátku, a pak můžu sledovat, jak roste. Platí to třeba pro producenta jménem badfocus, který se postaral o jeden z nejkrásnějších audiovizuálních zážitků první půlky Pulzu. Už teď patří mezi nejimpozantnější mladé hudebníky v zemi, přitom je pořád na začátku. Příjemně mě překvapila taky mladá dvojice emotionally spoonfed, kterou jsem poprvé živě viděl až v Paláci Akropolis. Status quo se otřásá a hudební ceny i pozornost teď sbírají mladé hvězdy jako Annet X. Ale slibuju, že se v programu pro příští rok objeví i někdo, komu je nad 35 let.

Pulz demonstruje i žánrovou bohatost tuzemské hudby, zároveň si říkám, jestli jsou fanoušci, kteří jdou jen za značkou Pulz. Ono udělat jeden měsíc rappera Totally Nothin a druhý Annu Vaverkovou, to si nestřihne každý…
Celý program Pulzu vlastně působí jako lineup multižánrového festivalu. Rappeři Totally Nothin a Vercetti z prvního ročníku rozhodně vybočovali nejvíc, přitáhli ale do Paláce Akropolis návštěvníky, kteří by tam jinak nepřišli. Musím ale říct, že je obrovský rozdíl dělat akci pro náctileté fans trapu a někoho, kdo se chce zaposlouchat do něžných pianových melodií a textů o sexuální objektivizaci. Security i technici z toho všeho byli docela v šoku… Myslím, že druhý ročník Pulzu bude celkově působit jako jednotnější entita a lidi ho začnou vnímat jako značku.

To jsou smělé plány. Takže trap už nebude? Chápu, že Totally Nothin a Vercetti jsou hodně jiná scéna, taky do jisté míry uzavřená, na druhou stranu abys nebudoval očekávatelnou značku jen pro určitý druh publika…
To bych nerad. Uvažuju nad koncertní sérii podobně jako nad alternativní hudební cenou. Ta se obvykle taky neomezuje žánrem a přes veškerou pestrost z nějakého důvodu působí konzistentně. Na cenu Vinyla byli před časem v jedné kategorii nominováni 58G, Amelie Siba a Člověk krve. Tři naprosto odlišné scény, ale stejně narazíte na lidi, kteří poslouchají všechny tyhle umělce. Mimochodem, na křtu Amelie jsem se loni potkal s TK27 z 58G, což mě z nějakého důvodu hrozně potěšilo. Přál bych si, aby to takhle fungovalo i u Pulzu. Podzimní část programu otevřela show Dukly a Ankiho, další z příkladů toho, jak vedle sebe v jedné komunitě může naprosto přirozeně existovat rap a indie. A jestli už nebude trap? Nechci předbíhat, ale už pár měsíců se na něčem domlouváme s Rohonym, který mě teď hodně baví. Tak uvidíme.

Pulz je koncipovaný pro Palác Akropolis, jaké s ním máš zkušenosti?
Osobně jsem měl Palác Akropolis vždycky rád, třeba i díky skvělé lokaci na Žižkově. Baví mě jeho historie, ale i fakt, že se neuzavírá progresivním nápadům a pouští se do poměrně odvážných projektů. Baví mě, když vidím rozjeté nadšence do techna, jak paří v tomhle excentrickém prostoru, kde vylézají bytosti ze zdí a lustry připomínají přeplněnou síťovku, co každou chvílí praskne. Skvěle tam vynikla třeba drag show Miss Petty a party hyperpopového kolektivu Future jiskří. Mám rád hlavně Malou scénu, díky osobní atmosféře a skvělým světlům. Přednost Velkého sálu vidím v obrovské LED obrazovce a čerstvém zvukovém upgradu, který zásadně ovlivnil, jak tam budou znít hlasité koncerty, když zrovna stojíte na úrovni balkónů. Často chodím na elektroniku do industriálních nebo hodně tmavých klubů, ale stejná show může v prostorném sále se skvělou technikou dostat úplně jiný rozměr.

Jak je klub spokojený s Pulzem?
Celý tým včetně mě počítal s tím, že bude trvat, než se Pulz rozjede a lidi ho začnou vnímat jako cyklus, který stojí za pozornost. Od scény se ale dočkáváme pozitivních ohlasů. Cením si toho, že jsou spokojeni hlavně umělci, kteří už vystoupili. První půlku letošního programu zpětně vnímám jako hodně pestré preview, co předčilo očekávání. Na podzim vypukne main event, který uvede třeba Katarzii, post-hudbu a česko-anglické nováčky Nature Trip. Už se pomalu rýsuje program na příští ročník, který nabídne minimálně deset akcí.

Koho nejzajímavějšího jsi letos slyšel, ať už živě nebo z desky, o kom zároveň víš, že se do konceptu Pulzu vůbec nehodí?
Naživo mě letos nadchlo vystoupení Ireny a Vojtěcha Havlových. Dojal jsem se a žasl, ale stejně bych si jejich jméno nedokázal na plakátu představit například vedle The Valentines a We Are Domi, kteří letos patří k těm nejvíc popovým záležitostem. Za obrovskou letošní událost českého rapu považuju mixtape J. EDEN E-GEN, který vydali Yzomandias a NobodyListen. Přestože jsme spolu tohle téma otevřeli, z mnoha důvodů je nemožné zrovna někoho takového dotáhnout do Paláce Akropolis. Umělec, kterého teď chtějí všude, je Fvlcrvm. Jeho show na slovenském festivalu Pohoda pro mě byla jedním z highlightů léta, strčil do kapsy i takové hvězdy jako Flume. Do konceptu Pulzu se rozhodně hodí jako málokdo, ale zatím se nám nepodařilo sladit termíny. Když nad tím tak uvažuju, neexistuje moc tuzemských umělců, kteří mě baví, a neuměl bych si je představit v konceptu Pulzu. Chci prostě dělat koncerty, na které bych sám šel.