David Vo Tien | Články / Reporty | 29.04.2014
Poslední večer 5. ročníku Lunchmeat festivalu. Devítihodinový lajnap. Hra na schovávanou a satanské tango. Strobo a tma, tanec v temnotách, dusot kopyt čtyř jezdců basspokalypsy, minimalismus, maximalismus, ambientní plochy, hiphopová razance, taneční konstrukce, beatová dekonstrukce, software, hardware, synťáky, bicí i saxík. Kávičky, panáčky, pivečka, koho co udrží na nohou, rukou, vsedě, vestoje. Ráno ale budou nakonec všichni stejně hranatý, jak expresionistická dekorace ze třicátých let.
Rok 2026, goticky rozmáchlé tvary, proletariát vs. buržoazie, vizuální a estetický strop, německý expresionismus restart, verze 2014. Monochromatická nadčasovost. Forma plus Stroon kontra Metropolis. Ideální způsob jak zaktualizovat film němé éry a dostat ho znovu do povědomí diváků, a to přímou zkušeností sledováním, konfrontací s obrazem a autorským hudebním doprovodem. Forma. Elektroakustické těleso. Jemná práce s hudbou, dobře namazaný parní stroj. Vzpoura se děje na plátně, na skupinu jde sotva vidět. Ukázněná improvizace, se zavřenýma očima jde sledovat vývoj děje podle sluchu. Na vystoupení Cinema Royal byla laťka nastavená až příliš vysoko. Bez expresionistické stylizace, 2 000 000 voltů, prostoru transformační stanice, to už prostě není „ono“. Modli se a pracuj. Vzhledem k časovému skluzu a zmatenému lajnapu by se dvouhodinová šichta hodila víc do kina, jako doprovodný program, než jako volný rozjezd před Timem Exilem, Evianem Christem a 813.
Evian Christ zavřený v kleci útočí stroboskopy, jako kdyby střílel z laserovýho gatling gunu omračujících 200 blikaček za minutu. Kobercový nálet bass dropů, hiphopový instrumentály a trapový rytmy krájené dark ambientovými vsuvkami, občas piáno jak od Deaf Center. Tísnivá, psychedelická atmosféra, za kterou může „weird stuff“, který jeho beaty ozvláštňuje, mu teď všichni radí, ať je ze svých songů vyndá. K tomuhle vykleštění doufejme nedojde. Solitér, který na sebe upozornil po tom, co anonymně nahrál pár tracků na youtube, tedy především hudbou, to snad nebude mít ani zapotřebí. Ostatně od garáže se starou verzí Cubase se dostal až na desku Yeezus Kanyeho Westa a ne nadarmo vydává u Tri Angle. A na káněho GOOD Music teda taky.
Luchmeat festival 2014
25. 4. 2014, Studio Hrdinů, Praha
foto © Šimon Levitner
Marek Hadrbolec 05.02.2025
Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.
Vojta Chmelík 03.02.2025
Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.
Alžběta Sadílková 31.01.2025
Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…
Vojta Chmelík 29.01.2025
Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...