Články / Reporty

Z davu se ozvalo „Ghost Town“ a James se zarazil

Jana Vondrušová | Články / Reporty | 05.10.2014

James Harries opět v Brně. Ve Staré pekárně. Záruka kvality. Koncert začal tentokrát netradičně – přesně na čas a s předskokanem v podobě písničkáře z Vysokého Mýta, který si říká Andrew Sychra.

Pro většinu návštěvníků to bylo vítané překvapení. Sychra se představil melodickými písněmi s anglickými texty a příjemným hlasovým projevem. Pro některé možná až příliš tichým a klidným, ale ne všichni jsou energičtí extroverti, co na pódiu nechají duši. Sychrova hra na kytaru na první pohled i poslech zaujme víc než jeho hlas, ale celkový dojem je sympatický. Po krátké pauze pozdravil zaplněný klub rodák z Manchesteru usazený v Praze, kterému podle jeho vlastních slov nikdo moc nevěří, že pochází z Británie, protože jeho otec je Ir a matka z Walesu.

Hlasový rozsah v kombinaci s mistrnou hrou na kytaru a bluesovými melodiemi je balzám na duši. Střídal živější písně s tiššími a komornějšími, došlo i na několik úplně nových, nezapomněl ani na své příznivce, kteří mají pokaždé možnost nechat si něco zahrát. Nejdříve přišla řada na osvědčenou Cafe del Mar, bez které by Harriesův koncert snad ani nemohl být. Pomalu se blížil konec vymezeného času a James usedl ke klavíru (ať se nezlobíme,že k nám bude zády, a když mezitím odejdeme, nebude si to brát osobně) a zahrál jednu z nových písní. Údajně ji zkoušel den předem v Olomouci a tam dopadla dobře, podobně jako v Brně, diváci ho odměnili bouřlivým potleskem a obdivným hvízdáním. Po delším přemlouvání se rozhodl, že přidá ještě jednu, ale už ji musí zahrát potichu. Z davu se ozvalo „Ghost Town“ a James se na okamžik zarazil, že tuhle potichu ještě nehrál. Následně ji na akustickou kytaru vystřihl snad ještě lepší, verzi než je původní.

Jako všechny hezké věci, na které se dlouho těšíme, i tenhle večer rychle utekl a nám nezbývá než se těšit,že se James do Brna brzy vrátí. A třeba i s novou deskou.

Info

James Harries (uk)
2. 10. 2014, Stará pekárna, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace