Články / Reporty

Z letiště z lázní: jako si po dlouhé době za... (Grape)

Z letiště z lázní: jako si po dlouhé době za... (Grape)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 13.08.2017

Druhý den. Hledání ztraceného času i ztracených kamarádů. Osobní (ne)hygiena. Sušení huby i oblečení. A snaha geometricky popsat tvar stanu. „Je to jako áčko, ale místo áčka si představ obrácené účko, trochu jako polovina rotačního hyperboloidu (tvar temelínských chladicích věží).“ Začíná přednáškové odpoledne s melounem v ruce. A pak... trochu hudby.

Jestliže Aurora byla první den Grapu tajuplnou lesní elfkou, tedy veskrze pozitivní bytostí, Zola Jesus představovala trochu jinou, o poznání temnější bytost – rozuměj čarodějnou. Zpěvačka vstoupila na pódium až po obličej zahalená do splývavého pláště (či róby) z černého plátna s bílými motivy, takže zprvu působila opravdu zneklidňujícím dojmem. Během vystoupení ze sebe jeho jednotlivé části strhávala, aby se do nich při tanci, který by se dal připodobnit k pohybům člověka posedlého antikristem, opět zahalila. Nic satanistického v tom ale nehledejte. Přeexponované projekce spojující obraz z dvou kamer do expresionistického celku zážitek umocňovaly, nehledě na to, že byl stále ještě bílý den. Při některých temnějších písních člověk už už očekával, že se rozezní zvony, síla darkpopových a industriálních podkresů v kombinaci s prostupujícím plným hlasem zpěvačky Nicole Hummelové však takové efekty nepotřebovala.

Britští Haus už získali mnoho nových fanoušků na Colours of Ostrava a v Piešťanech si připsali dalších pár zářezů. Indierocková škatulka je kapele příliš těsná, přirovnání k raným Foals už je o něco přesnější. Dvě až tři kytary dobře živené široce rozmáchlými riffy, přísný soulad s rytmikou a hlas frontmana přeskakující z čistého vokálu do nakřáplého řevu anebo falzetu vytvořily funící, upocený organismus, který rozvibroval i usychající bláto při vstupu do stanu. Poznámka pod čarou: Kapela doposud nevydala dlouhohrající album. I kdyby ano, ani bych si ho nepustil, některé zážitky jsou lepší naživo.

O Two Door Cinema Club jsme psali naposledy v únoru tohoto roku, kdy měl frontman Alex Trimble ještě dlouhé vlasy, které vyměnil za aktuální armádní střih. Se zrzavými loknami jako by odhodil i zádumčivost, v Praze tak patrnou, takže i při totožném, jen o tři písně zkráceném setlistu působil koncert diametrální odlišným dojmem. Trimble se vžil do role suverénního frontmana. Vroucně rozpažoval do širokých gest, málem se i usmíval a celkově působil jako jiný člověk – asi jako když si po dlouhé době za... (však víte co). Anebo to bylo jen tou příjemně chladnou letní nocí?

Info

Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace