Veronika Miksová | Články / Reporty | 08.06.2014
Natěšená jak puberťák před prvním jointem přebíhám koleje Hlaváku. Mé slušňácké já doufá, že nenarazí na žádného přísného Aloise Nebela či dámu na kolejích. Vlak má zase zpoždění a v Akráči jedou dost na čas. Naštěstí má Zapaska časovou zapasku (rezervu) a po překonání nedorozumění s nabušencem u vstupu vplouvám do “davu” asi dvaceti lidí roztroušených po sále. Já idealistka si myslela, že když tu bude relativně neznámá ukrajinská kapela a celkem známí slovenští Longital, pod 200 fanoušků nepůjdeme. Ale intelektuálové, kteří v mých snech dorazili podpořit ukrajinské bratry čelící ruskému démonu, šli asi na Divokýho Billa.
Na Yaně a Pavlovi nevidno žádné zklamání a zlehounka roztáčejí stroje. Před několika lety se seznámili s Shinou a Danielem z Longital, za sebou mají několik společných turné na Slovensku, Longital je zase doprovázeli na Krymu ještě před Majdanem a jeho ruskou anexí. Ukrajinský folk řízlý elektronikou rozčísne vlahý letní večer a podmaní si smysly melodičností i měkkostí ukrajinštiny, kterou občas střídá angličtina. Drobná Yana, která umí skvěle česky, hravě komunikuje s rozšiřujícím se publikem a její povlávající vlasy a křehký hlas očarují sál. Jedeme zrychlujícím se vlakem vstříc apokalypse. Někdy si připadáte jak na pokleslém technu, jindy na zapadlém vinohradu a pak zase na matějské. Hodinka uplyne a první album s příznačným názvem Kontur (Obrys) přichází pokřtít dlouhán Josef Ostřanský, který spolu s Dorkou Barovou a projektem Kuzmich Orchestra jeli ukrajinskou tour se Zapaskou. Žádné šáňo. Vlastnoručně naprogramovaná digitální fanfára a ukrajinská hymna se linou z malého strojku v jeho rukou. Disk letí vzduchem, Zapaska přidá dva songy s miniharmonikou a trumpetou, která před vchod naláká všechny žižkovské kočky, a jde se na střídačku.
Zvučení Longitalu je bleskové a jak předesílá Shina, současné koncerty si vystačí bez elektronických hraček. Možná jim to už zůstane navěky. Návrat k zemi. Upřímně, i já tíhnu k těm méně technologickým písničkovým kusům z napůl francouzského alba Gloria. Píseň Anjel môj vždy pri ma stoj jako dík spojenectví se Zapaskou otvírá akustickou hodinku, ze které jako z moře vyčnívají i naživo snadno rozpoznatelné melodické věci jako Už len raz, Som modre more, Von von nebo Zlatá, k níž vytvořila kouzelný linorytový animovaný film středoškolačka Miška Mašánová z Trenčína.
Pozri sa do mňa ako do divokej vody/ Pozri sa do mňa ako do hlboké studne/ Pozri sa do mňa ako do blížiacej sa búrky/ Ak sa bojíš hlbky, tak len sama seba. Pulsující energie tryská z charismatické Shiny a Dana hrajícího na akustickou kytaru ve všech možných i nemožných polohách. Dunivé rytmy, jazz, tepající španělská ulice plná zuřivých býků i větrné mlýny na rozlehlých polích s levandulí. I to polétávající peří, vlnivé Shininy šátky a velcí komáři vrhající se proti světlometům podněcují hudební magii. Nakonec se zdá, že tady ta elektronická mašina je, jaké se jim daří vyluzovat zvuky na akustickou kytaru a basu se smyčcem.
Longital se koukají na hodinky a zakončují stylově atmosférickou A to je všetko? Lehce po desáté a unplugged přídavku rytmizovaném Shininým tancem na kovbojských podpatcích se otvírá prostor pro prezentaci Zapasky Ukraine: Love - Art – Protest, které se snaží postihnout, jak ukrajinští umělci reagují na aktuální dění na zkoušené Ukrajině. Pádím do teplé noci se srdcem naplněným slovanskou vzájemností a modlím se, aby Putin spadl do jámy. Upřímně.
Zapaska (uk) + Longital (sk)
5. 6. 2014, Palác Akropolis, Praha
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.