Blues Alive načal třetí dekádu své existence pěkně zostra a nasadil tři zahraniční umělce v čele s dvěma headlinery.

Zakladatel emozpěvu Ondřej Vratislav Vyšehradský představuje své oblíbence a nějaké to guilty pleasure, klipy s komentářem.

Jana Lota byla celý večer ve skvělé hlasové kondici, možná vůbec v té nejlepší, co jsem ji kdy slyšel. Dobré bylo i ozvučení, decentní a duchu nahrávky odpovídající světla a…

„Zlato, kde jinde bych si měl zapálit než zrovna na tomhle koncertě?!“ prohlásí ten mužský. S úsměvem přikývnu. Za chvíli vystupují Cigarettes After Sex...

Zapomeňte na UHO dědků z The Prodigy, takhle se dělá dnešní elektronické album.

Láska v podání Cigarettes After Sex je jako lízátko. Prostě se sladce usmějete a jdete si ho koupit do nejbližší sámošky. Máte prachy?

Rozhovory s Brianem Cookem, dříve členem Botch a nyní též parťákem Aarona Turnera v Sumac, jsou dvojsečná zbraň. Russian Circles to u nás mají rádi!

Angel Olsen je výborná zpěvačka s osobitým hlasem, která čerpá z tradice amerických písničkářek, ale zároveň je svá a nikoho nekopíruje.

Roxy o týden později – wall of death přes celý klub. Tohle teda moc nepřipomíná popis taneční hudby. The Qemists a všeobjímající mosh.

Asi jdu pozdě. Asi je vyprodáno. Sakra, úplně všichni se blejskaj. A já se neblejskám. No kam jsem to vlezla... Fajn. Na Melanie Martinez.

Vyrovnávání se s minulostí, vzpomínání na staré lásky, rozlučka se světem? Leonard Cohen je někde jinde, možná už příliš daleko.

Každý z nás má v muzike nejaké tie "guilty pleasures". Niektoré kapely sa nikdy nezmenia a "vyhoria", niektoré sa zmenia a stane sa z nich sračka.

Každá situace působí vypointovaně, ale ne aranžovaně. Každé herecké gesto je výmluvné a sebeodhalující, ale ne strojené.

Kontroverzní rozvědka alternativně hiphopových buřičů z kalifornského Sacramenta předvedla před nedávnem vyprodané MeetFactory...

Stojím před vchodem do Archy. V pasáži. Právě prošel samotný Philip Glass a jediné, co z tohoto jednostranného setkání uvízlo na matnici vzpomínek...

O chvíli později už ale létala celé těla fanoušků z jedné strany sálu na druhou. To se totiž rozezněla hymna všech spratků a óda na přátelství Stick ’n‘ Stones...

Autechre splnili, co slíbili, a zahráli v naprosté temnotě, tak jak to deklarují v požadavcích na svá vystoupení propagující letošní pětialbum Elseq 1- 5.

Frontman Andrew Stockdale není z těch, co by jen stáli a valili do publika své sedmdesátkové riffy, spoléhaje se na nesmrtelný sexappeal muže s kytarou.

Spolek Díky, že můžem se již třetím rokem snaží vytvořit 17. listopadu na Národní třídě svobodný prostor k setkávání a proměnit jednu z nejrušnějších ulic v pěší zónu plnou pouličního…

Rychle překročme můstek o jeho účasti na albu Rostiny! Rostliny! nezařaditelné formace Sledě, živé sledě, stejně jako jeho četné výstavní aktivity...