prof. Neutrino | Články / Recenze | 13.11.2016
Kontroverzní rozvědka alternativně hiphopových buřičů z kalifornského Sacramenta předvedla před nedávnem vyprodané MeetFactory svou pověstnou a nekompromisní energickou hudbu v živém provedení a uvedla tak své nové album. Jaké je při domácím poslechu?
Pozornějším posluchačům jsou jistě dobře známé jejich electro hardcore ataky agresivního soundu na albu No Love Deep Web, kterým na sebe v roce 2012 strhli pozornost hudební veřejnosti, zrovna tak jako obscénně laděným obalem. Následoval neméně radikální opus Government Plates, jenž zaujal především multimediálním ztvárněním v podobě série 3D klipů. Posléze se Death Grips přihlásili s albem Niggas on the Moon, na kterém pracovali s vokálem královny severských mýtů a nových technologických vymožností – Björk. Kdo zná výsledek, byl jistě překvapen, že na albu její hlas téměř nerozeznáte od hudebního backgroundu. Těžko říct, zda šlo o desakralizaci hudební ikony či prostý vtípek, ale od Death Grips, jak známo, můžeme očekávat téměř cokoliv.
Jejich posledním hudebních počinem je letošní Bottomless Pit, který nasazuje ostré tempo hned zkraje úvodním trackem Giving Bad People Good Ideas a příliš ho neopouští ani v průběhu dalších skladeb. Celá album je i tentokrát zvukově nekompromisní a Death Grips se usadili v teritoriu elektronických experimentů „pokřiveného“ dubstepu, trapu nebo grimeu. I texty zůstaly břitké a drtí obsesivně-obsedantní představivostí měšťáckou selanku. Death Grips stále patří k tomu nejextrémnějšímu, co současná hiphopová scéna nabízí, a v klidu je můžeme zařadit po bok současných ikon žánru, jako jsou Dälek či H99O9.
Trio hudebních trollů - MC Ride, Zach Hill a Andy Morin - už několikrát ohlásilo konec své hudební kariéry, aby záhy navázalo ještě radikálnějším opusem. Od začátku využívají dezinformačních kampaní a vytvářejí kolem sebe mnohé konspirace, které následně mění ve „virtuální šum“, zřejmě inspirováni současnou politickou propagandou, která probíhá v podobě informačních válek. Proto není nikdy jasné, zda jejich tour je jen další hoaxem nebo skutečností, která nabude reálných rozměrů, a zda se mezitím opět nerozpadnou.
Death Grips – Botomless Pit (Harvest, 2016)
www.thirdworlds.net
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).