Jan Barnet (Rosnička): Techno přestává být sprosté slovo

Areál rybníka Rosnička ve Svitavách se pravidelně transformuje na centrum nezávislé elektronické muziky. Letošní program byl přesunut na příští rok, kdy Rosnička oslaví desáté narozeniny. Zeštíhlená verze ale proběhne na konci srpna ve verzi Rosnička 1.0, a ačkoliv se festival běžně soustředí na multižánrovou elektroniku, tentokrát se zaměří především na taneční hudbu. Zástupce organizačního týmu Jan Barnet vypráví o radostech i strastech spojených s přípravami letošního ročníku a také o náklonnosti k technu.

Klasickou, plnotučnou Rosničku jste přesunuli na další rok, ale nakonec jste ještě přišli s náhradní menší variantou pro letošek. Zatím je limit 500 hlav na festival. Je to pro vás dostatečné? Kolik lidí jezdí normálně?

Jasně, dostatečné to je. Letošní Rosnička 1.0 je od začátku koncipovaná jako citelně menší akce oproti běžné festivalové Rosničce, jak ji známe už léta. Celkový rozpočet je menší, areál co do rozlohy poloviční a abychom zachovali komfort, na který jsou u rybníku všichni zvyklí, kapacitní limit byl logický krok.

Kolik jezdí lidí normálně je tricky otázka, za těch devět ročníků to dost hapruje. Rosnička je celkově od roku 2018 jiný festival, než jakým byl v letech 2011 až 2017. To by bylo ale na delší vyprávění. Minulý rok jsme měli zhruba tisícovku návštěvníků.

O Rosničce mluvíte jako o centru nezávislé elektroniky. Uvažuju, která elektronika je u nás závislá, tedy komerční… Je u nás vůbec něco takového?

Osobně za komerční muziku považuji takovou, která je už od začátku produkovaná s primárním záměrem vydělat peníze a s tím spojenou podmínkou zalíbit se mainstreamovějšímu publiku. Většinou to doprovází profesionálnější PR a reklama. Určitě ale i komerční muzika může být kvalitní. Rozhodně i v Česku vznikají hudební projekty, které mají tyto tendence. Když má hned ze startu kapela za sebou hudební vydavatelství, marketing, management i profi produkci, trochu to smrdí. Myslím, že příklad mohou být třeba ruští Little Big nebo spousta tuzemského rapu, který zcela čitelně a plánovaně cílí na mladší generaci. Muzika je záměrně produkovaná určitým způsobem tak, aby byla snadněji konzumovatelná.

Zeštíhlená Rosnička sází především na rovný beat - proč? Je v tom nějaký dramaturgický záměr, aktuální trend nebo něco dalšího?

Zjednodušení, větší přímočarost, soustředění veškeré snahy na jednu stage s jasně vyhraněnou dramaturgii. A taky chceme vidět, jak by to vypadalo, kdyby Rosnička nebyla takovej multižánr a striktněji by se ponořila do taneční klubové elektroniky. To ale z dlouhodobého hlediska rozhodně v plánu nemáme, běžná festivalová Rosnička bude i do budoucna elektronický multižánr.

Letos tedy bude menší areál, pouze jedno podium, žádný koncíky, rapy, drum'n'bass, ani extra experimenty, žádný velký přestavby stage. V podstatě pouze DJs a pár jednoduchých solo nebo duo lajvek. Co se týče dramaturgie, i když to možná na první pohled úplně nevypadá, Rosnička se od samého začátku dost profiluje kolem techna. Jen se tak úplně neprezentuje. Teda kromě této menší Rosničky, letos to totiž vykřikujeme na všechny strany! Techno, techno, techno!

Techno přestává být sprosté slovo a i širší publikum začíná chápat, že ne všechno techno je rychta na 140 bpm. Před patnácti lety byl za techno považován dost specifický zvuk i skladba tracku, dneska můžeme výraz techno použít u výrazně širšího spektra klubové elektroniky. S oblibou říkáme, že na Rosničce hraje jakobytechno. Na Rosničce tedy uslyšíme house techno, trance techno, breakbeat techno, electro techno, EBM techno, IDM techno, acid techno, experimental techno, funky techno, deep techno, industrial techno a na závěr oblíbené Joshkovo disco techno! Snad si rozumíme.

Lajnap je zajímavý, žádná sázka na prověřená jména. Oliver Torr je vysoká karta, ale jinak to jsou obecněji spíš neznámá jména: Trauma, Disordered Kind, Exhausted Modern a další. Mají všichni oslovení něco společného?

Vlastně je to podobná koncepce jako u všech uplynulých ročníků Rosničky. Většina návštěvníků zná tak 10-20% jmen na plakátu, zbytek je pro ně neznámá. Pár známějších tahounů, aby pro lidi nebyl festival úplně krok do tmy, ale jinak objevování hudebních projektů, které pravděpodobně ještě neslyšeli. Snažíme se lovit nové věci, které jsme velice často ani živě neviděli, ale z internetové nahrávky se to zdát být zvukově kvalitní, progresivní a je tam cosi navíc.

Vzhledem k více specifickému zaměření to letos ale bylo podstatně snadnější, i když vlastně… Tady bych chtěl tak nějak vyjádřit poklonu české a slovenské scéně. Je tady opravdu velký množství lidí, co si frčí na aktuálním ándroš klubovým zvuku a denně tím žijou. Sledují labely, čerstvé releasy a do toho hrají dobře. Přibývá i domácí produkce, která má slušnou úroveň a to je důležitý. Třeba pražská scéna do toho strašně šlape a Praha začíná hrát v Evropě důležitou roli. A to mluvím o velice specifickém klubovém soundu, nikoliv obecně o elektronické klubové muzice. Všichni vystupující na Rosničce 1.0 mají společné to, že jsou opravdu dobří a zvukově na Rosničku sedí.

Název festivalu je Rosnička, odehrává se u stejnojmenného rybníka - zajímají vás ekologická témata? Nebo jinak, má festival i jiné cíle než hudební?

Hot téma, které nás rozhodně zajímá, a snažíme se každý rok o alespoň malý progres. Všechny dekorace vyrábíme z použitých materiálů, což je nejen ekologické, ale také levnější nebo dokonce zadarmo! Každý rok je v areálu cisterna s pitnou vodou, díky čemuž nevzniká tolik plastového odpadu z balených vod, a jelikož si letos poprvé vyzkoušíme i vratné kelímky, plastového odpadu bude ještě méně. Taky třídíme odpad, který pak míří na další zpracování přímo ve Svitavách.

Zmíním i to, že co se festivalového občerstvení týče, spolupracujeme s místními subjekty. Pivo z nedaleké Poličky, limonády a cidery z Kostelce nad Orlicí, stánky s jídlem také z blízkého okolí. Navíc všichni si jedou eko-bio štýlo a tak se snaží své produkty vyrábět z lokálních zdrojů. Popravdě všechny tyto kroky mi ale připadají spíše logické a ekonomické než ekologické. Ekologické by bylo festival nedělat. Každopádně Rosnička i ve své standardní velikosti je stále relativně dost malý festival a odpadu tolik nevyprodukuje.

Jiné než hudební cíle… Do budoucna bychom rozhodně rádi nabídli i jinou formu vyžití, než je muzika, to teda jo. Ale progresujeme pomalu, upřímně zatím máme plný kecky s umenežováním těch třech hudebních scén. 2021 plánujeme kino stan!

Kterou akci jste v létě podpořili nebo se chystáte podpořit?

Dost jsem se těšil na nový brněnský festival Pop Messe, první ročník a okamžitě rovnýma nohama do masivního line-upu. Odvážné a progresivní, bohužel korona čus. Taky jsem chtěl do Katovic na Tauron Nowa Muzyka, tam se nám před pár lety moc líbilo. Opět korona čus. Mrzí mě neúčast na Transformě v Táboře, která restrikcím sice odolala, ale bohužel i mé návštěvě. Běžná Rosnička se s Transformou pravidelně kryje a původně měla krýt i letos, nicméně díky koroně a přesunutí Rosničky se objevila šance do Tábora zajet. Nepodařilo se.

Zmíním ještě Shotgun Festival na severu Čech. Letošní ročník se bude konat 11. až 12. září a koho táhne alternativní taneční klubová muzika lomeno techno, bude čumět. Minulý rok jsem zažil Shotgun poprvé a bylo to boží. Vlastně jsem si připadal jako na Rosničce v dobách, kdy jsem ještě nebyl pořadatelem, ale pouhým návštěvníkem. Shotgun je festival o zhruba 300 lidech, přírodní prostředí, polovina září a s tím spojené nevyzpytatelné počasí. Zapadlý kemp přesně na hranici Německa, Polska a Česka a k tomu skvělý zvuk i dramaturgie. Kdo na Rosničku jezdí kvůli technu, na Shotgunu bude minimálně stejně spokojený. Hm, asi pořadatelům Shotgunu pošlu fakturu za reklamní okénko.