Jan Fic (Red Bird Festival): Přispět i kapkou do moře má smysl

Kytarami proti tankům? Proč ne. Na kytary a další strunné nástroje vyráběné v jihomoravských Rybnících, kde sídlí značka Red Bird Instruments, se už delší dobu snáší pěkná dávka pozornosti a hlavně chvály, někteří nejmenovaní si z nich dokonce doma staví celé kolekce. Za značkou stojí zejména Jan Fic, kterého možná znáte i z pódií českých klubů a festivalů, jeho autorská alba Město a Potom měla slušný ohlas. Kolektiv okolo Red Bird Instruments se teď rozhodl pomoci obětem války na Ukrajině a na 6. dubna chystá ve spolupráci s pražskou MeetFactory charitativní akci ve prospěch účtu SOS Ukrajina, pod patronací organizace Člověk v tísni. Na pódiu smíchovské továrny se tak v jeden večer sejdou jména jako Lenka Dusilová, Květy, Jakub König, Děti deště, Radio Ivo nebo Dřevěné pytlí v jutových uhlích a mnoho dalších. Všechny zúčastněné spojuje skutečnost, že hrají na nástroje od Red Birds Instruments, a jak se dozvíte z rozhovoru, asi by si je doma neměli zapomenout.

V tiskové zprávě říkáš, že jste podobný festival chtěli uspořádat už nějakou dobu. Jasně, pandemie zamezila spoustě akcí, ale stejně mě zajímá proč k tomu dochází až nyní?
Upřímně – cítili jsme se na to zatím příliš malí. Strach z velkýho kopce práce s pořádáním, nejistota z návštěvnosti, lhaní si do kapsy, že máme moc práce na pořádání festivalu. A co se té předpandemické doby týče – ještě před začátkem pandemie, kdy šly akce dělat levou zadní, jsem byl jedinej člověk v Red Bird Instruments. Zkrátka jsem tehdy byl na všechno sám. Teď je situace jiná ve všech směrech.

Událostmi na Ukrajině jsme všichni nějak poznamenáni, téma festivalu je jasné. Pamatuješ se na své první emoce, když ses dozvěděl, že je válka?
Den před tím jsme si vezli dřevo z Moulin Rouge v Brně a já jsem se těšil, jak to ráno hodíme na sítě. Byl jsem plnej života, energie, vymýšlel slovní hříčky na dřevo z hanbince. Ráno jsem se probudil, podíval se na zprávy… a pak jsem jen seděl a brečel. Vztekem a bezmocí. Byl jsem už delší dobu v tenzi, protože jsem to napětí kolem Ukrajiny vnímal, ale nevěřil jsem, že by došlo k otevřenýmu konfliktu. Jeli jsme pak nechat namíchat barvy na nějaký kytary a já stál vzadu v míchárně mezi regálama a bulel a vzpomínal na sen, kterej jsem před časem říkal svý ženě Majině. V tom snu jsme si dávali burger na parkovišti před McDonaldem v Brně-Modřicích. Bylo to na rozloučenou, protože vypukla válka a já šel na frontu a věděl jsem, že už se asi neuvidíme. A nad hlava nám lítaly bitevní letadla. Myslel jsem na ten sen a bylo mi jasný, že něco takovýho teď prožívají kluci jako já jenom pár hodin autem od nás.

Přemýšleli jste o tom, jakým směrem peníze, které akce vygeneruje, poslat? Zda na zbraně, na léky nebo pomoc uprchlíkům? Asi na tom úplně nezáleží, ale ptám se, protože mě občas překvapují diskuze, které se na toto téma na sociálních sítích vedou.
Hele, to je těžký. Rozhodnout, co je nejlepší místo, kam ty prachy poslat. Pomoc je potřeba na všech frontách. Doufám, že všichni lidi, kteří tohle tak do krve řeší, kromě kafrání taky zvedli prdel a něco pro tu pomoc i skutečně udělali. Nejsme spasitelé, ale snažíme se přispět kapkou do moře a věříme, že cokoliv má smysl.

Program akce je reprezentativní. Najde se někdo, kdo ti tam vyloženě chybí?
Chybí mi tam spousta lidí a mrzí mě každej jeden člověk, kterej má RedBirdí nástroj a buď nemohl, nebo jsme ho ani nestihli oslovit. Ale – a to je pro mě nádhernej pocit, když si to uvědomím – RedBirdí nástroje má už tolik úžasnejch muzikantů, že by ten fesťák musel být třídenní na třech podiích. A doufám, že i na to dojde!

Koncept festivalu je jednoduchý: „Všichni jednotliví účinkující, resp. členové kapel, které na festivalu vystoupí, mají alespoň jeden ze svých nástrojů od firmy Red Bird Instruments.“ Vedeš si přesné záznamy kolika hudebníkům jsi už udělal kytaru? Máš v dílně v Rybnících „stěnu slávy“?
To je nebezpečná otázka, jelikož ta stěna slávy je už vážně veliká. Většinou to jsou jména český alternativní scény, ke který sám jednou nohou patřím, a možná proto nástroje do téhle komunity tak pronikly. Ale je tam taky třeba fenomenální Rudy Linka, Honza Homola z Wohnoutů, Tomáš Raclavský z Trouble Gangu, co hraje s Marpem, nebo třeba Danny Handley z legendárních The Animals (každej zná písničku House of the Rising Sun). Mikuláš Bryan, kterej z Prahy vozí do Bretaně jejich vlastní hudbu a kombinuje ji s blues a je v tom fakt dobrej, Tomáš Šlápota z Dark Gamballe, kteří jsou teď nominovaní na Ceny Anděl, andělskej Jan Žamboch, kterej na festivalu vystoupí… To bysme tady byli do rána.

Dobře, snad jen... budete kontrolovat, zda vystupující budou hrát na vaše nástroje?
Kdo nebude hrát na RedBirdku, přijde o malíček!

Najde se někdo, komu bys rozhodně velmi rád udělal kytaru a ještě jí nemá?
Jasné, živíš se tím, kytary prodávat potřebuješ, zajímá mě spíš, jestli máš v tomhle směru nějaký velký sen? Komu by kytara od RedBird slušela nejvíc?
Tak takový snový jména jsou Keith Richards a Billy Gibbons. Jenže to bychom spolu museli zajít na pivo, pokecat, skamarádit se. Abych mu někde v backstagi vrazil do ruky kytaru a on ji nikdy nepoužil a já se pak celej život chlubil, že „mou kytaru má tadyhlenc Billy“, to ji můžu radši dát do ZUŠky, ať tam na ni brnkají děcka.

Chystá se v průběhu večera něco speciálního? Třeba dražba nástroje vyrobeného pouze pro tuto příležitost se nabízí...
Dobrej nápad, díky!

Už jsme si říkali, že podobný festival jste chtěli uspořádat nějakou dobu, nakonec k tomu došlo až nyní. Red Bird festival číslo 1 bude věnovaný Ukrajině, bude to začátek nějaké tradice?
Když dojdou diváci a mezi muzikantama bude dobrá atmosféra, tak rozhodně! Věřím, že srajdy překonáme a každej rok si pak festivalem připomeneme, jakou jsme měli kliku, že jsme to všichni všechno zvládli.

Nakonec ještě k tvojí vlastní tvorbě – poslední deska vyšla před dvěma lety, není čas na další? Máš vůbec v téhle době energii na skládání hudby?
Strašně rád bych. Já tu desku napsanou, složenou mám, je to poslední část trilogie k těm dvěma předchozím, ale nemám na to ve vší upřímnosti prachy. Minulá deska měla úspěch, ale vyšla těsně před lockdownem. Křest byl den před tím, než se všechno zavřelo, a když se za půl roku začalo hrát, už to byla stará deska a boom byl pryč. Takže se prodalo málo nosičů a doteď se mi to nevrátilo. Nedávno se mi zdál sen: Byl jsem na velikým festivalu a mluvil jsem s šéfem nějakýho velkýho vydavatelství. On se ptal, kdy bude ta nová deska. Říkal jsem, že na to nemám peníze a že bych s tím potřeboval pomoct. A on mi podával hodinky a říkal, že ty hodinky odpočítávají čas, kdy spolu vydáme třetí desku. Já jsem je nadšeně vzal, podíval se na ně, ale display byl mrtvej. Nic neukazoval. Povídám: „Hele, ale ty hodinky nic neukazujou.“ A on na to: „Přesně!“