redakce | Zprávy / Nové desky | 26.05.2017
Malo to byť prirodzené a očakávané pokračovanie pozitívne prijatého debutu. Len akustická gitara, občasné sláčiky a charakteristický spevácky prejav Richarda Vávru, známeho ako Archívny Chlapec. Slovenský pesničkár svojím prvým albumom Zvery oslovil mnoho fanúšikov doma aj v Českej republike a ďalšia indie-folková cesta sa zdala byť jasná. Takmer dokončený druhý album sa však Archívny Chlapec rozhodol z veľkej časti prerobiť. Namiesto zotrvačnosti tak prišla premena a namiesto Zverov 2 pod značkou Slnko Records vychádza Tranzit.
"Jedného dňa sa zobudíš a zistíš, že už nechceš robiť veci tak ako doteraz," hovorí Archívny Chlapec o momente, s ktorým sa stretávajú nielen umelci, ale aj ľudia v bežnom živote. Pocit, keď chcete životný stereotyp zadupať do zeme a pustiť sa po inom chodníku tentokrát prišiel nečakane a na poslednú chvíľu. "Druhý album som mal už takmer nahratý, keď som si uvedomil, že v takejto podobe ho vlastne vôbec nechcem vydať," prezrádza Richard Vávra.
Archívny Chlapec vysvetľuje, že stiesňujúci pocit a potreba zmeny v ňom zrela už dlhší čas. "Začal som si uvedomovať, že všetko robím príliš štandardne a konzervatívne. Nielen v hudbe ale aj v živote. Hrám na gitare, chodím do práce, uzatváram sa do seba. Začal som rozmýšľať, či ten konzervativizmus nemám v sebe vsugerovaný," vysvetľuje zamyslene gitarista a spevák z Kútov. Zásadná reflexia a zlom prišli v čase, keď bol druhý album už skoro hotový. Richard vtedy ochorel, začal doma experimentovať a do jednej skladby nahral slučky z čerstvo kúpeného malého "synťáku". "Poslal som to môjmu producentovi Erikovi Horákovi a páčilo sa mu to. Erik mal vtedy v štúdiu bubeníka Tomáša Hríbika (Says, Katarína Máliková, Deaths) a tak sa ma spýtal, či by sme neskúsili spolu s ním nahrať jednu skladbu. Ja som už vtedy vedel, že to nebude len jedna pesnička, ale celý album," hovorí Richard o procese premeny.
Album Tranzit je ako cesta po hudobnej mape od jedného bodu k druhému, od starého k novému. Akurát, že Archívny Chlapec poslucháčom zmeny neservíruje postupne, ale rovno od úvodných sekúnd im do tváre a uší chrstne skreslenú basu, bicie a pestré elektronické zvuky. Akoby pochopil, že je jedno, prostredníctvom akého nástroja na hudbu siahne a nemusí to byť nevyhnutne len gitara. Album je preto modernejší a údernejší ako jeho predchodca a zaujímavé je, že fáza Tranzitu u Richarda Vávru aj naďalej pretrváva. Budúcnosť tak môže byť opäť inakšia a zvukovo ešte farebnejšia.
redakce 12.11.2024
Přibližně v tu dobu přišel návrh oslavit Němcovo nadcházející jubileum poněkud veřejněji a slavněji, než u něj bývá zvykem.
redakce 10.11.2024
Základem „škrábanic“ zůstává lidský hlas zachycovaný a proměňovaný živou elektronikou, ale obohacovaný také o zvukové barvy hudebních nástrojů a různých nazvučených předmětů.
redakce 08.11.2024
Deska, inspirovaná europopem, je plná výrazných melodií, které doprovázejí chytré, ironické texty.
redakce 07.11.2024
S osobitou lehkostí spojuje elektronické prvky, ruchy, ambientní roviny s monumenty smyčců a klavírních preludií.
redakce 05.11.2024
Název alba upozorňuje na dobu, ve které je těžké získat pozornost na déle než několik desítek vteřin.
redakce 05.11.2024
Miloslav König hraje na všechny nástroje sám a pracuje s jejich vrstvením.
redakce 24.10.2024
Fouká vítr tečou řeky je zhudebněnou básní Egona Bondyho, jehož tvorba dala i název celé desce.
redakce 23.10.2024
Pět nekompromisních skladeb z různých koutů bass music inspirovaných scifi-hororovými b-filmy z 50. let.
redakce 22.10.2024
Skladbu s patrným vlivem nové vlny a postpunku doprovází hned dvě low-cost videa - jedno kompletně vytvořené umělou inteligencí a jedno sestříhané ze starých reklam.
redakce 21.10.2024
Spolu s albem dnes vychází také videoklip k druhému singlu z alba – písni Ulici bičuje déšť.