Premiéra: Ending - What a Guy!

Vydání debutového alba Muzak indiefunkových Ending se chystá za pár týdnů, ale už teď na něj poutají druhým singlem What a Guy!. V exkluzivní premiéře uvádíme videoklip, který doprovází singl inspirovaný kultovním britským sitcomem. „Když mi kdosi pár let zpátky pustil díl Červeného trpaslíka Jiná dimenze s Eso Rimmerem, utkvěl mi jeho charakter natolik, že jsem o něm prostě musel složit písničku,“ vzpomíná autor písně, Jiří Nováček. „Heslo ,To je frajer!ʻ se navždy usadilo v jazyku mého kmene podobně, jako Prchalovo ,Já bych chtěl, aby to trvalo... FURT!ʻ Písnička od té doby v podstatě čekala na vydání. Eso je takovej britskej pan Klimeš a óda na něj musela dřív nebo později zákonitě přijít.“

Klipu se ujal student FAMU Petr Kamil Ponec, který se nabídl, že ho sám vyrobí: „Já jsem kluky kontaktoval hlavně kvůli tomu, že jsem si chtěl odpočinout od svých klauzur. Věděl jsem, že bych chtěl zkusit animovaný klip. Nakonec jsem do projektu přizval Michaelu Navrátilovou, Natálii Durchánkovou, Filipa Kastnera a Annu Rybeckou, což mi jednak ulehčilo hodně práce a druhak to přidalo jednotlivým dimenzím i celému videoklipu na charakteru. Byl to snad první projekt, u kterého jsem cítil, že mám naprosto volnou ruku, a moc si toho vážím,“ popisuje režisér. Jak se do videa dostal hudebník Petr Marek (Midi Lidi), co sledují svou hudbou nebo kdo všechno je frajer, jsme probrali se všemi ze čtveřice Ending.

Jak jste dělali na debutové desce? A proč se bude jmenovat zrovna Muzak? To nenese primárně pozitivní konotace, i když vy to možná cítíte jinak?
Jirka: Na produkci desky pracujeme s Ronym Janečkem od léta minulého roku. Některé písničky, jako právě What a Guy!, však zrály i několik let. A na desce jsou nakonec stejně úplně jiné, než jak jsme je původně složili nebo doposud hráli.

Název Muzak nám vnuknuli Jonáš Zbořil a Jakub Kaifosz z Radia Wave, když tak označili náš pilotní singl Mysz Motorowa v pořadu Startér. Pusťte si a posuďte sami. A pokud vlastníte supermarket, klidně Mysz zařaďte do playlistu! Jinak mi přijde, že v dnešní době je všechno tak trochu muzak. Čistě na poslech hudby si vyhradí čas málokdo a většinou spíš hraje „jen něco na pozadí“. Pozitivní konotace slovo muzak asi opravdu nenese – ale proč vlastně? Vždyť koho by nepotěšilo, když svoji písničku uslyší někde v éteru a to i na nejupozaděnějším pozadí? Existujou vůbec lidi, který naštve, když svůj track slyší v nákupáku? A jsou fakt naštvaní? Nelžou si náhodou do kapsy? Co by si jako říkali? Něco jako: Můj song je moc originální na to, aby ho hráli „jen“ někde na pozadí v obchodním centru!? Proboha! Vždyť na to, aby člověk pochopil, že žádná hudba dnes není zcela originální a jedinečná, nemusí být člověk ani moc velkej nihilista. To je přece jasný!

Rado: (smiech) Keď si predstavím, ake iné varianty názvu albumu sme mali, tak Muzak mi nepríde fakt až taký zlý s odstupom času.

Josef: Docela dlouhou dobu vedl název Fiat. A na coveru měla být Multipla.

Dejv: Jonáš a Jakub nám už niekoľko rokov pravidelne v Startéru poctivo budujú outsiderský image, z čoho máme veľkú radosť a týmto ich zdravíme. My bysme sa hrozne radi stali tými druholigovými hviezdami, ale zatiaľ hľadáme ten správny hviezdny element.

V klipu jste původně zamýšleli využít původní záběry z Červeného trpaslíka, což nebylo možné kvůli autorským právům, kvůli ceně za jejich použití. Možná se to dalo i čekat?
Jirka: V promo materiálech to zmiňujeme spíš proto, aby se lidi nerozpakovali napsat jakejkoliv trhlej nápad komukoliv, i když jsou třeba jen z Ending. Je to hrozný klišé, ale myslím si, že nic není nemožný. Obzvlášť v tomhle propojeným instantním světě. I velmi specifickej dotaz stačí napsat do zprávy na Facebooku a často máš do dalšího dne jasnou odpověď. Kluci mi pořád na zkušebně říkali, že to určitě neklapne, že to bude hrozně těžký a zdlouhavý ty práva získat a že nemá cenu to vůbec zkoušet. Myslím ale, že kdybych to dál řešil, nakonec by se možná povedlo souhlas s použitím originálních klipů zajistit zdarma. Přišel do toho ale Dejv s tím, že uděláme animovanej klip s Ponym, že to bude mít větší přidanou hodnotu. A tak jsem si řekl, že u fanoušků Červeného trpaslíka, ke kterým by se ta písnička mohla dostat spíš tou mojí cestou, se prosadíme jindy.

Režisér klipu Petr Kamil Ponec je teprve student, sám k tomu říkal, že s tak volnou rukou se dosud při tvorbě nesetkal. Proč tolik důvěry?
Rado: Petr Kamil Ponec je krásne ľudské stvorenie, čo do obsahu, to do formy, a keď chceme objaviť v niekom tu krásu a vznešenosť, ktorú v sebe má, potrebujeme mu dať svoju dôveru a priestor, aby mohol použiť to, čo v sebe nosí. Našou odmenou za prejavenu dôveru je výsledok, z ktorého sa všetci spolu tešíme.

Jirka: Aww.

Dejv: Rado to povedal nádherne. Aby sa umenie mohlo naplno nadýchnuť, potrebuje slobodu. Je zbytočné pri tvorbe klásť nejaké okrajové podmienky, nanajvýš z toho vždy vzíde nejaký kompromis, s ktorým ani jedna strana nie je spokojná. U Ponyho som si bol na 100 % istý, že sa dokáže naladiť na feel, ktorý si tá pesnička zaslúži, a som rád, že sa mu úplne prirodzene podarilo vystihnúť aj ducha kapely.

Bylo těžké domluvit se s Petrem Markem? Nikdy mě to nenapadlo, ale vlastně nikdo jiný u nás není víc Rimmer než Marek, když nad tím tak člověk uvažuje…
Jirka: Ten příměr nejvíc sedí, že jo! Kdo jinej udělá se svojí elektronickou kapelou půlhodinovej unplugged koncert, kde jdou slyšet jen zpěvy a čtveřice lidí, co mlátí do „nezapojených“ padů, synťáků a midi kontrolerů? To je frajer! Nebo spíš – to jsou frajeři! A frajerka!
Jinak Petr Marek učí na pražské FAMU a Pony ho zná odtamtud, takže to těžké nebylo. Těžší bylo sehnat „shiny silver jacket“, a tak nakonec musel Petr pilotovat v černé.

Spojení s Petrem Markem může podsouvat, že je tu i nějaká hudební spojitost mezi Ending a Midi Lidi.
Jirka: Možná libování si v trapnosti by mohl být ten jednotící prvek? A taky že se na každým koncertě rozhodneme, že se prosadíme, ale nejde to. Takže asi jistá forma outsiderství.

Jaká je hlavní myšlenka nahrávky?
Zatím těžko říct. Ledaže by ta nahrávka sama na něco myslela. Hrozně rádi bychom udělali nějakou konceptuální desku, ale myslím, že na to bychom museli být lepší muzikanti. Nebo aspoň trpělivější. Napadá mě k tomu anekdota: Mého známého se při obhajobě bakalářky ptali, jaký je smysl jeho práce. Odpověděl jim, že odevzdání bakalářské práce je nutnou podmínkou k tomu, aby získal bakalářský titul. A tedy že tu práci napsal proto, aby mohl dodělat tu školu. Tak ho vyhodili. Smyslem naší debutové desky je, abychom měli debutovou desku. Tak doufáme, že projdeme.