Natřískáno v Ji.hlavě 2

Jihlavský festival se přehoupl do druhé poloviny a program houstne. A ještěže tak, protože s blížícím se víkendem roste počet lidí s každým přijíždějícím autobusem. A propos, autobusy. Letošní ročník lze na festivalovou akreditaci zdarma využívat MHD, což se hodí, když se potřebujete rychle přesunout mezi projekcemi nebo když začne pršet, což je v Jihlavě už takovou tradicí.

Mezi tradice patří i sekce experimentálního filmu Fascinace, která letos doznala drobné změny. Filmové bloky jsou tematicky rozdělené, což u experimentálních filmů působí místy poněkud násilně. Ze závěrečného bloku Vzdálenosti vyčnívalo hned několik snímků, ještě nad nimi byl Pancoran australského režiséra Richarda Tuohyho, který film představil i v následné diskuzi. Dokument pracuje se záběry na hustou jakartskou dopravu natáčenou z taxíku a poslouchá motory, troubení a veškerý dopravní hluk coby městskou kompozici. Samotný vizuální prožitek je pak spletitým gamelanem – Tuohy využívá optické triky k obrazové montáži a prolínání, které krystalizuje až do geometrických obrazců. Žádné digitální triky, pouze 16 mm pás, z něhož se i promítalo. Nádhera. Minimálně slušných bylo i několik dalších filmů: Hypnodron Richarda Wilhelmera roztáčí obraz do abstraktních, hypnotických tvarů; remasterovaná verze Heavy Eyes (remastered) rakouského avantgardisty Siegfrieda Alexandra Fruhaufa zase rozostřuje obraz tak mocně, až zdůrazňuje jeho základní rysy a pohrává si s teorií, že i proces samotného kopírování je novým vnímáním reality.

Nejnavštěvovanější sekcí je bezpochyby Česká radost. Dokázal to i zaplněný sál Horáckého divadla na projekci filmu Batalives, ačkoli šel už podruhé. Batalives se zabývá čtyřmi městy vybudovanými Tomášem Baťou v různých koutech světa. Filmaři si vybrali Brazílii, Indii, Nizozemí, Chorvatsko a jako vzorový model alfu a omegu Tomáše Bati – Zlín. Každá lokace má své hlavní hrdiny: často nespokojenou vedoucí směny, ale s životním nadhledem, Brazilce milujícího vše, co je české, seniora, jehož celý život byl spojen s prací pro Baťu, poněkud naivní středoškoláky, pro něž je rozpadající se chorvatská fabrika cool místem, a chudé obyvatele postupně bouraného baťovského města v Indii. Všechny spojuje nejen život v městských konceptech, ale slovy autora hudby Tomáše Háčka i mizející stopa po našem nejvýznamnějším průmyslníkovi. Film je svižný a díky velké tvůrčí svobodě velmi lehký, až odpočinkový. Brzy se nabídne srovnání s mnohem svázanějším, ale zároveň finančně nákladnějším projektem francouzské televize Arte, sledující stejný baťovský fenomén po celém světě.

Ji.hlava, to nejsou jenom filmy a hudba, ale i výstavy a divadlo, a čtvrtý den se fanouškům dostalo obojího. Výstavu Po vrstvách představili skvělý fotograf Miroslav Machotka a kurátor Jaromír Typlt. V Domě Gustava Mahlera se rozpovídali o vztahu k Janu Svobodovi, jehož tvorba v Machotkovi rezonuje dodnes, stejně jako Mahlerovy symfonie nebo Medkovy obrazy. Došlo i na projekci nevystavených fotografií od sedmdesátých let po současnost s komentáři autora i příběhy o tajném focení strahovské rušičky. Machotka fotí dnes už výhradně na kinofilm, což mu na rozdíl od středoformátu umožňuje být pohotový a nenápadný. Pro jeho fotografie je typický rytmus, opakující se objekty, záznamy lidské činnosti v opuštěném prostředí a ostré kontrasty promítající se do neutrální šedé. V projekci představil i několik nových, barevných snímků.

V divadelním stanu způsobili hotové pozdvižení Vosto5 s Petrem Markem v hlavní roli hry Proton!!! o rozhlasové reportáži a následném pátrání po tajemné ostravské undergroundové skupině. Kus doslova přetéká vtipem a mistrnými narážkami na českou hudební scénu, přičemž se publikum snad ani pár vteřin nevydrží nesmát. Pokud vás zajímá, co dělal Pastrňákův „tata“ a jakou roli v tom měla Marie Rottrová, nenechte si hru ujít. Pořadatelé festivalu umístili představení do šapitóp, což sice mělo skvělou divadelní atmosféru, ale vsadím akreditaci, že si nějaký návštěvník odnesl se zážitkem i zárodek pro neschopenku. Ale to by v případě podzimní Ji.hlavy nebylo nic nového.