Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 27.01.2016
„Nepsal jste mi nedávno, pane hrabě, že stroje jsou přímo výtvory Měsíce?“
„Špatně jste mi rozuměl! Měsíc pouze otěhotnil mozek lidí ideami svého jedovatého dechu. A stroje jsou viditelným následkem. Slunce zasilo smrtelníkům do duše přání stát se bohatšími na radost a potom také na kletbu: v potu tváře tvořit pomíjející díla a rozbíjet je. Avšak Měsíc – tajný pramen pozemských tvarů – jim je zakalil v zrcadle klamu, takže se zapletli do mylných imaginací a zařadili do vnějších forem – do hmatatelnosti – to, co měli vidět jen vnitřně. Tak se stroje staly viditelnými titánskými těly, vzniklými z mozků zrůdných tvorů.“
Toliko Gustav Meyrink o měsíci v povídce Čtyři lunární bratři. A nyní zpět k hudebním počinům otěhotnělým Měsícem.
Phantogram – Howlin at the Moon (Voices, Republic, 2014)
Slušná elektro hypnotická nálada a dámský vokál aneb jak ukázat kolik hudebníků už kapela nepotřebuje. Duo klávesy - kytara a hromada samplů využívá tyto nástroje daleko lépe než třeba Eva a Vašek. Ale šlape jim to.
Lila Foy – Honeymoon (Mirrors in the Sky, Sub Pop, 2014)
Měsíční downtempo a po Lana Del Rey další teskný song o líbánkách. Věnečky tu odplouvají po řece času a po rukách roztoužených milenců stékají proužky krve jako memento všech naplněných i nenaplněných snů a tužeb. Ráno pak visí před domem bílé prostěradlo se znamením krve.
Death Grips – Full Moon /Death Classic/ (Death Grips EP, Self-Released, 2011)
A teď z trochu jiného soudku. Klasický fakof sound, fakof beat i fakof flow. Měli jste někdy nějakou představu o tom, jak má znít hudba? A stavěli jste někdy hrad z písku? Pánové Burnett, Hill a Morin vám obojí přišli rozdupat na cucky a ještě se tam vykálet, napíchat do toho vlaječky a tvrdit, že toto je vzletné Novohradí či Nové Zámky, droždí kynoucí do nových forem před rozpálenými troubami europizzerií.
Moby – Blue Moon (Destroyed, Little Idiot, 2011)
Modrý měsíc osvítil Franka Sinatru, Elvise Presleyho, Becka a nakonec i talentovaného producenta a vegeteriána Mobyho. Daftpunkovský vokodér a řemeslně zvládnutá elektroinstalace proudí celým domem až do nejvyšších pater top-manažerů. Neurazí, ale ani nenadchne.
CocoRosie – The Moon Asked the Crowd (Gray Oceans, Sub Pop, 2010)
Sestry Casadyovy ve formě ještě cele neiritující. K infantilitě dozralý sound a přerývavé žvatlání obskurních příběhů. Pokřivená optika odrážející vnitřní obrazy navenek se tříštící v tisících variacích jednoho a toho samého.
Efterklang – Full Moon (Magic Chairs, 4AD, 2010)
Podmanivá atmosféra, rozprostřený vokál a živé nástroje v sympatických aranžích. Není před nimi úniku! Slyšíte je volat?
Znáte-li další písně osvětlené bledým luny svitem, pište na info@xplaylist.cz.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.