Články / Rozhovory

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Štěpán Bolf (A.M.180) | Články / Rozhovory | 07.10.2024

Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Její tvorba přitom patří k tomu nejpozoruhodnějšímu ze slovenské alternativní scény nultých, resp. desátých let. Aktuálně ale sestava v čele se zpěvákem a autorem textů Rasťem Rusnákem nahrála nové EP. Jmenuje se Kristal a vyjde 16. října u domovského labelu Slnko Records. Naskytla se tak ideální příležitost zeptat se právě Rasťa na okolnosti jeho vzniku i návratu kapely na koncertní pódia.

V roce 2021 se objevilo album Bichrom s akustickými verzemi některých písní Kolowrat, kde účinkujete jen ve dvojici, ty a kytarista Janko. Co se dělo s Kolowrat mezi ukončením činnosti „klasické“ sestavy v roce 2015 a právě Bichromem?
Šli sme, ako sa hovorí po vašom, „k ledu“ a pauza bola naozaj pauzou. Mali sme vtedy veľmi malé, prípadne ešte ani nenarodené deti, bolo to náročné aj bez kapely. Janko bol asi jediný, ktorému to chýbalo. On je gitarista, no u nás hral basu, čo ho nebavilo. Začal si hrať tie piesne akusticky a volal aj mňa, aby sme si to skúsili. Popri tom sme sporadicky niekde vystúpili vo dvojici a nacvičené piesne pribúdali. Na nahrávanie som dlho ani nepomyslel, ale keď prišiel covid, nejako to dozrelo a povedali sme si, že to spravíme. Tak vznikol Bichrom.

Uplynuly další tři roky a skvělá zpráva pro všechny vaše fanoušky je, že vychází nové EP. Nejprve se nabízí otázka - kdo je v současné sestavě z původních členů?
Po Bichrome, keď sa už črtali nové piesne, sme sa začali rozprávať o návrate a všetci boli za. No keď to už potrebovalo dostať reálne kontúry, začalo to zadrhávať. Zladiť našich päť životov, medzičasom naplnených rodinami, deťmi, ich krúžkami a našimi civilnými zamestnaniami sa ukázal byť problém. Môj vtedajší pocit bol, že na toto už nemám energiu, a hlavne som cítil, že čas už nie je na našej strane. Ja som videl cieľ v určitých kontúrach a chcel som k nemu ísť rýchlejšie. V čerstvej pamäti som mal spoluprácu s Jankom. Vo dvojici sú všetky procesy oveľa jednoduchšie a plynulejšie. Takže hneď ako sme rezignáciu na veľké spoločné skúšanie všetci ticho akceptovali, začali sme si s Jankom hrať nové piesne. Ale nechceli sme žiadny Bichrom II. Janko prešiel na elektrickú gitaru a postupne sme pribrali i Zuzku na bicie. Takto sme tie piesne dotvorili. Peťo s Pajkym to prijali tak, ako to je. Ja vnímam Kolowrat stále ako päťčlennú kapelu, ktorá si z dlhšej pauzy občas odskočí do tvorivého sveta v zostave, na akú sa v tej chvíli z objektívnych dôvodov zmôže. Teraz sme traja, nabudúce, ak bude nejaké nabudúce, môžeme byť opäť piati.

Nové EP obsahuje pět písní. Jde komplet o nové věci nebo o starší, dříve nevydané? A jak probíhalo nahrávání?
Až na jednu sú to nové piesne. Ale aj z tých nových majú niektoré už zopár rokov. Vznikali pomaly, postupne, do zápisníka, do telefónu... Jednu z nich (Nie je to náhodou tvoja pýcha?) som dokončil už myslím v roku 2017, ďalšie dve (Všetky tvoje kroky sú proti a Tvár, čo mi nerobí priateľov) som mal zásadne rozpracované tiež dlhší čas, plus som mal niečo rozpísané (Chcel som ti povedať niečo múdre). Iba Zo skla je stará, šuflíková skladba, ktorú sme nanovo prekopali. Všetko sme nahrávali postupne v rozmedzí takmer jedného roka, tak ako nám to umožnila naša pripravenosť a tiež rodiny a civilné životy. Hráme teraz v trojici a tak sme to i nahrávali. Janko ale nahral viac stôp gitár i basu, aby boli aranžmány na výslednej nahrávke plnšie. Zuzka obstarala bicie a vokály, ja spev.

Srovnej zvuk současných Kolowrat se starší tvorbou.
Zvukovo to určite ubralo z toho rokenrolového tlaku a určitej temnej aury, ktorá tu bola predtým, čo je pochopiteľné, päť ľudí v kapele troma nenahradíš, ale to sme ani nechceli. Predstavy o výslednom zvuku piesní na ich začiatku mám a tak ich aj komunikujem, ale tvorba aranžmánov a výsledného zvuku je kolektívna chémia, proste spoločne hľadáte ten bod, keď si to sadne a ste s tým spokojní.


Pro Kolowrat byly vždy klíčové texty, proto se chci zeptat, jak a v jakém prostředí vznikají? V některých starších písních Kolowrat figurují konkrétní košické reálie...
Záblesky textov ku mne prichádzajú skrz veci prežité alebo odpozorované. Môže to byť situácia, v ktorej sa sám nachádzam, ale rovnako aj niečo, čo sa mi odohrá pred očami a nemá so mnou nič spoločné. Naše správanie, to ako hovoríme, ako sa chováme v tej ktorej situácii, sú si strašne podobné. Ak to človek správne odpozoruje a pomenuje, je ľahké sa s tým identifikovať, pretože je to univerzálne ľudské. A práve tieto témy ma vždy oslovovali najviac. Samozrejme prvotná inšpirácia mi len odkryje ten príbeh za tým a vydá tak na jeden dva verše. Zvyšok je už sedenie na zadku a tvrdá práca. Ukotvenia do prostredia robia ten prežitok viac autentickým a zväčša tam sú, lebo naozaj sú s tým prežitkom zviazané. V našich začiatkoch bolo pre nás zároveň dôležité prihlásiť sa ku Košiciam, ale po prvom albume sme vnímali tú tému za naplnenú a nechceli ju ďalej živiť.

Deska vychází opět u vašeho domovského labelu, bratislavských Slnko Records. Jak reagovali na váš návrat s novým EP a co pro Kolowrat příslušnost k Slnku dnes znamená?
Myslím, že mali radosť, že sme stále „nažive“ a máme chuť niečo vydať. Je vidieť, ako to vydavateľstvo za tie roky vyrástlo. Z výroby na kolene až po malého obra, ktorý združuje veľkú časť slovenskej scény, s edičným plánom a profesionálnym prístupom, pričom sa ale stále bavíš s milými chápavými ľuďmi. Čo to pre nás znamená? To čo i pred tým, vždy sme boli hrdí na to, že môžeme byť toho súčasťou.

Jak prožíváš koncerty?
Koncertovanie je veľmi špecifická vec. Keď sa podarí koncert, to znamená, že sa ti hrá dobre a cítiš, že odovzdávaš to, čo si si predsavzal, a že ľudia na to dobre reagujú, je to úžasný, naplňujúci a povznášajúci pocit. Môcť to zažiť ma vždy bude lákať. Ale čím som starší, tým viac ťažia opačnú misku váh veci s tým spojené, ako dlhé cestovanie či pocit odkázanosti na iných ľudí - aký budeme mať zvuk, kde nás uložia spať - a tak podobne. Proste také starofotrovstvo.

Nejbližší koncert Kolowrat v Praze proběhne 30. listopadu v Kaštanu, společně s Terrible 2s. Budete hrát jen nové nebo i starší skladby, včetně těch z debutu Vrany sa vracajú?
Nové určite zahráme všetky a zo starších tie, ktoré nám budú v trojici dobre fungovať. Už si nejaké hráme a ďalšie máme vytipované, ale nie každá vec sa dá preniesť z päťčlennej zostavy do dvoj či trojčlennej. Niektoré piesne chceš hrať, ale proste ti nefungujú tak, ako by si chcel, iné zas vypália lepšie, než si si myslel. Piesní je našťastie dosť, uvidíme, čo stihneme zocvičiť. Prvý album? Tak Vrany snáď nebudú chýbať a myslím, že k nim ešte niečo pridáme.

Považoval jsem vás vždy za angažovanou kapelu, hráli jste na prodemokratických akcích, přitom jste se v textech zároveň ubránili přímým odkazům na slovenskou politickou realitu, která je mnohdy skličující. Hraje v současném odhodlání Kolowrat začít znovu vystupovat i to, co se na Slovensku aktuálně děje, třeba v oblasti “podpory“ kultury?
Nemôžem povedať, že by toto bolo podnetom, koniec koncov celé naše snaženie je staršieho dáta, než sa na Slovensku vymenila vláda. A áno, je to, ako vravíš, pre nás nikdy nebolo z umeleckého hľadiska dôležité rýchlo reagovať na aktuálny spoločenský diskurz, zaujímali nás vždy viac univerzálnejšie témy, ktoré ten diskurz len nejako odrážajú. A pri tomto prístupe zostávame aj na novej nahrávke. Samozrejme naše civilné životy aktuálne dianie na Slovensku hlboko zasahuje a veľmi to prežívame.

Info

Kolowrat
Fb kapely

foto © Dávid Doroš

Relevantní články

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Brendan Canty (The Messthetics): Hraní naživo je nejlepší balzám na nafouklé ego

Banán 09.10.2024

Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.

Red Fang: Pivo a bulšit

Abbé 03.10.2024

Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…

Jakub Nový (Prague Music Week): Velkou mezeru vidím ve vzdělávání

redakce 30.09.2024

Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace