Prázdniny. To pro mě věky neplatí, přesto tenhle den vnímám jako jakýsi milník. Startovní čáru. Portál, za kterým je všechno na chvíli jinak.

Nenapadlo by mě, že někdy budu s chutí číst komentáře Martina Fendrycha, který pro nás coby mladé pankáče na začátku devadesátých let znamenal synonymum establishmentu, zla.

Nabízíme tradiční výběr toho nejlepšího od zástupců Full Moonu a dalších kolegů i kamarádů, probírala se Eurovize i gotici a tančilo se dokonce i v bačkorách.

Máme za sebou dva povedené víkendy v rakouském městečku Kremže a jako vždy bylo z čeho vybírat. Prosíme si!

Punk na Slovensku bol v posledných rokoch bez iskry ako vypraný zapaľovač, vyprázdnené retro v štýle Ein Punkes Buntes.

Popáté a zase jinak. A zase nejlepší.

Podrobný report čekejte později, zatím prozkoumejte vrcholy zástupců početných výprav z Česka i Slovenska a dalších obvyklých podezřelých.

V dnešnom izolovanom odcudzenom svete sa vytvoril priestoročasový komunitný ostrovček, anomália, ktorá poskytla zážitok, akému nedostojí ani luxusný výlet na Maledivy.

Filozof undergroundu Egon Bondy o malířském stylu královéhradeckého rodáka Jana Šafránka kdysi napsal, že jde o „švejkovský hyperrealismus“.

Sedím v trnavském obýváku a poslouchám nezmasterované manifesty. Koho asi tak může sakra napadnout vyprávět události u baru Tepláreň z pohledu vraha?

Přehlídka vzešla z kolektivu okolo místního record storu Velvet Music Leiden, který, jak už je z názvu patrné, má blízko k The Velvet Underground.

Cítíme se osaměle, protože příliš plánujeme? Protože se nedokážeme uvolnit a udělat něco živelného, nepředvídaného?

„I nic se musí umět,“ píše v parádním komentáři na serveru Aktuálně David Klimeš a nedá se s ním než souhlasit.

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.