Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 25.10.2014
Rok co rok se snaží festival představit novinky obohacující dosavadní program. Jelikož je ale úhrnem bohatý, není možné přicházet s novými nápady donekonečna nebo každý rok. Letos jsou hlavní novinkou dvě nové soutěžní kategorie filmů. V Ji.hlavě je pořád co dělat a jen sotva se vám povede ochutnat úplně všechno, takže není třeba malé krůčky pořadatelům vyčítat. Důležitou novinkou je spolupráce se serverem dafilms.com, na němž můžete po dobu festivalu zdarma sledovat pár festivalových filmů. Jestli chcete své MFDF doma, už datlujte do adresového řádku.
Druhý den festivalu odstartoval první nálož filmů. Jedním z prvních byl Poslední rok ve 114 minutách Daniela Nicolae Djama o postupném zakončování života jednaosmdesátileté ženy. Přestože umírání bylo v poslední době v kinematografii celkem odtabuizováno, rumunský dokument je v lecčems nový. Jednak se zaměřuje přímo na etapu stáří a přirozeného odchodu, jednak není výpovědí člověka. Je faktem. Nafilmovanou realitou, se kterou má mnoho z nás zkušenost, ale stejně o ní nemluví. Jaké je to trávit nekonečné chvíle s člověkem čekajícím na spásu smrti. Film se nesnaží pátrat po tom, co cítí. Jeho pocity vyplouvají napovrch samy, dušené nekonečným tikotem hodin, bodajícím do kůže jako vpichy jehlou. Kinem se šíří chlad a smutek zamotaný v příběhu o tom, že bychom se neměli bát smrti, ale umírání. Za zmínku stojí odvážný tah dramaturga - zařadit projekci jako jednu z prvních, a to rovnou na desátou dopolední. Pocity úzkosti a beznaděje nepotlačil ani výběr následujícího filmu – lotyšského Komínu o bezprostřednosti dětského světa.
Na loňskou projekci instruktážních filmů bezpečnostních složek z dob totality pod vedením undergroundového guru Čuňase nenápadně navázala projekce v divadle DIOD – Arzenál: Jak se chovat. Plánovaný pořad České televize na motivy knihy Lucie Česálkové v překvapivě odvážné a moderní výtvarné koncepci sjednocuje produkty Krátkého filmu do konkrétního kontextu. Živý a mladý přístup si zaslouží pochvalu a vypadá to, že na ukázky „totalitních návodů na ideální život“ se můžeme příští rok těšit, přestože se dá namítnout, že jde pouze o převlékání starých figurín do moderních šatů.
V nejmenším z promítacích sálů, v Edisonovi, odstartovala první část kategorie experimentálních filmů Fascinace. Letitý kolorit zmatených návštěvníků houfně opouštějících sál byl vykoupen zejména dvěma pracemi. Ginza v pruzích režiséra Richarda Tuohyho představila úžasnou vizuální podívanou a ukázala možnosti barevného ručního vyvolávání, umožňující odlišně pracovat s vybranými částmi obrazu. Jinak řečeno chromaflex.
Další z výrazných experimentálních počinů Dark Matter zhlédl ve světové premiéře i sám autor Karel Doing. Niterný film o skládání obrazu o svém otci působil spíše jako symbolika neudržitelnosti našich vzpomínek. Bezpočet barevných variací biologicky poškozeného celuloidového pásu gradoval a přeléval se společně s podmanivou a nestálou hudbou. Fascinace už v prvním bloku dokázala opět přinést odzbrojující vizuální zážitek.
18. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
23. – 28. 10. 2014, Jihlava
www.dokument-festival.cz
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.