Vstupní prohlídka: Badfocus

Za projektem Badfocus stojí teprve devatenáctiletý pražský producent, skladatel a multiinstrumentalista Prokop Korb, který je také členem kapely Teepee. Letos představuje debutovou desku, na které si v duchu DIY zajistil sám celkovou produkci, mix, mastering i vydání desky. Křest desky proběhne 5. října ve Vile Štvanice, jako support se představí Amelie Siba a DJ set obstará Elskë. Kam mladý hudebník směřuje?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Asi to, že jsem začal hrát v kapele Teepee. V první řadě to jsou úžasný lidi, moc hodný, milí a pro mě hodně inspirující. Obecně je kolem celý kapely moc fajn prostředí, díky kterýmu jsem se dostal k hudbě, ke který bych se asi jinak nedostal.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Rád piju dobrou kávu, hrozně moc mě baví chodit běhat u nás do lesa, občas se projedu na kole, a když zrovna neposlouchám hudbu, tak poslouchám podcasty. Kromě hudby si přivydělávám editací podcastů, rozvážením jídla na kole a nedávno jsem začal pracovat v místním cykloservisu, což je asi nejpohodovější práce, co jsem kdy dělal – skoro taková meditace.

Co je nejhoršího na hraní bez kapely?
Rozhodně to, že je člověk úplně sám na pódiu. Je to strašně děsivej, a zároveň pro mě úplně novej pocit, být sám naprostým středem pozornosti.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Když mě napadne nová melodie, novej motiv. Právě kvůli tomu mám občas špatnou pozornost. Badfocus.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Rozhodně bez dobrý kávy, bez vody a co se týče jídla, tak nějaký ovoce, případně chipsy. A pár pivíček nebo víno taky neurazí.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Čas v první řadě investuju do toho, aby moje hudba zněla co nejlíp, jak dokážu, a jakmile už to líp neumím, tak do toho, aby se dostala k lidem. Protože hudbu dělám hlavně pro lidi, kdybych jí dělal pro sebe, tak bych si doma jenom fidlal do šuplíku. A penězi se snažím v rámci možností co nejlépe ocenit lidi, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomáhají. Ať už jde o zvukaře, technika, kameramana či fotografa. Myslím, že je to důležitý, a i když to plno lidí dělá ,,pro radost“, tak by se to nemělo opomíjet.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Myslím, že přes propojení a globalizaci je společnost čím dál polarizovanější. Budoucnost je nejistá a zdá se, že mojí generaci ještě čekaj velký srandy. Na druhou stranu máme možnosti a prostředky takový, jaký tu v historii nikdy nebyly, což je skvělý, měli bychom si toho vážit a využít je.