Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 11.10.2019
Švýcarské duo, s domácími kořeny zhmotněnými v bubeníkovi Jurovi Doležalovi, se čím dál více vzdaluje od svých začátků inspirovaných křehkostí anglického folku. Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.
A ještě ke všemu se propadli časem. Jednou nohou stále v Londýně koupajícím se v psychedelii (to ty floydovské vesmírné zvuky a pazvuky a chaos), druhou ve slunné Kalifornii s jejím surf rockem. A do toho koření v podobě francouzštiny a jednoho návratu či reminiscence na starý Albion v příznačně nazvané folkové Where I Came From.
V podtextu alba se nachází tušený myšlenkový svorník o muzikantech nasávajících hudbu a atmosféru slunečných pláží – ale zároveň vzpomínajících na vlastní hudební minulost, která se nedá odpárat a v různé intenzitě proráží na povrch. Reagují jak posmutnělým vzpomínáním, tak i popíráním (No More Folksongs). Zvuku desky dominuje „linkwrayovský“ surf rock, nikoliv ten „dickdaleovský“, rychloprstý, a tedy pouštním pískem zaprášené kytary, které nechávají své tóny droneově doznít. A v tomto jsou Songs from the Utopia velmi přesní, vystihují ducha stylu, zároveň nejsou plagiátorští. Prostě – přicházíme z jiného hudebního prostoru a učíme se hrát tak jako vy tady.
Další vlivy se proplétají surfrockovou kostrou a obohacují ji. Celek je zábavný, lehkonohý a jaksi bezstarostný. Je příjemné poslouchat jej opakovaně, znovu a znovu se nořit do chaotického jamu desetiminutové tečky Un avion dans la ciel, repetitivního kytarového transu Ahhh! či vlnící se melodické linky Bounce and Scratch – jen to podstatné dostanu hned napoprvé, maximálně napodruhé. Další poslechy zážitek neposunují a ani moc nevybízejí k dalšímu hledání. Ahhh! je povedená deska – s tím nejstrašlivějším obalem, který mám ve sbírce.
Songs from the Utopia - Ahhhh! (Tapir, 2018)
web kapely
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.