Články / Recenze

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas | Články / Recenze | 27.08.2024

OHODNOŤTE DESKU

Při představě výrazu „poslední léto“ je cítit záchvěv prvního podzimního větru a před dusivou nostalgií ani nemá cenu utíkat. Cloud Nothings takto pojmenovali svoji osmou desku a čárka na futrech, kde se měří výška, je zase o pár centimetrů výše.

Vždycky vynikali přímočarou kytarovou hudbou, která se neschovávala za složitosti, a poselství z nich šlo takovou rychlostí, že je posluchač ani nestačil vstřebávat. Vše akcentované živočišným projevem frontmana Dylana Baldiho. Na většině jejich dosavadních nahrávek vždy existovala skladba, co trvala sedm nebo osm minut. Končila zpravidla Baldiho zběsilým křikem a totální extází zbytku kapely. Tentokrát tento moment chybí: nejdelší skladba je titulní čtyřminutovka a největší zběsilost se objeví pouze v lehkém náznaku na konci I’d Get Along, kde se Baldi ujišťuje, že se bude rvát, i když se s ním stane sebehorší věc.

Absence delší gradující skladby sice trochu možná mrzí, ale to se ztratí v poslechu celé desky, která je manifestem skladatelské poctivosti a lásky k tvorbě jako takové. Baldi se o tom vyjádřil v rozhovoru s Danem Ozzim, když se zrovna bavili o jeho novém koníčku, běhání: „Neskládám songy proto, aby byly na albu. Dělám to, protože mě baví ten pocit něco tvořit a něco za sebou nechat.“ Podobně popisoval onen meditativní pocit, když běží sám lesem, což je prý podobné jako sedět ve sklepě a mlátit do kytary.


Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím. Tahle nálada vystupuje hlavně v kontrastu s ranou tvorbou, kde byly skladby plné depresivního defétismu. Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět a nechtějí, aby tohle léto bylo tím posledním. Nejsilnějším momentem alba je skladba Silence, která začíná skřípajícími grungeovými kytarami, do nichž Baldi recituje klimaticky úzkostný text: „Why do you keep relying / On the man who said you should burn … Another normal day / Another dying planet we’re on.“ Tohle je midwest emo, kde je emocí celá škála.

Info

Cloud Nothings – Final Summer (Pure Noise Records, 2024)
Bandcamp kapely

foto © Errick Easterday

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace