Anna Mašátová | Články / Reporty | 01.05.2014
Islandská pětice Árstíðir se do Čech vrací pravidelně, a to nejen do Prahy či na velké festivaly, ale i do mnohem menších měst a míst. Nebylo tak divu, že nedělní Lucerna Music Bar natřískán nebyl, fanoušci si mohou Islanďany odchytnout na jiných místech po republice; na nehvězdnou kapelu a nedělní večer ovšem velmi slušná účast.
Indiefolkový projekt se na scéně objevil roku 2008, o dvanáct měsíců později vyšlo debutové album, aby nakonec potvrdili své směřování mezi minimalismus s folkovým nádechem, když ke spolupráci na druhé desce přizvali Ólafura Arnaldse a Nilse Frahma. Jako mnohé jiné severské kapely připomenou slavnější Sigur Rós, zůstávají však více při zemi. Jejich hudba stojí na jednoduché melodičnosti a splynutí pětice mužských hlasů, doprovázeném zejména akustickými nástroji. Výsledný zvuk vytváří cello Hallgrímura Jónase Jenssona, housle Karla Aldinsteinna Pestky a kytary Gunnara Mára Jakobssona a Daniela Auðunssona podpořené klávesami Jóna Elíssona.
Především smyčce vytvářely zasněnou atmosféru, Árstíðir vsadili ten večer na skladby z připravovaného alba a udělali dobře. Novinky jako Eris se liší větším experimentátorstvím, Jensson vybrnkávající melodii na cello do rytmu beatů, to byl moment, nad kterým srdce plesalo. Někdy přecházeli až do klasické novověké hudby, jindy byly klávesy tak tiersenovské, až jste si říkali, zda někde není puštěn zprofanovaný soundtrack z Amélie z Montmartru. Druhá část koncertu – a přiznejme si, že přestávka byla trochu zbytečná až otravná – představila kromě starších Days & Nights či Tárin další nálož nových písní. Škoda jen prvoplánové projekce, kdy se na plátně zjevovala krajina, východ slunce nebo vesmír - fanoušci National Geographic by byli nadšeni, ale k hudbě to působilo místy lacině. Přídavek potěšil především fanynky, pětka totiž seskočila mezi publikum a předvedla tradiční tanec z Faerských ostrovů ve vokální úpravě. Ladilo jim to opravdu pěkně, nivé pohledy přítomných dívek byly jasným důkazem.
Árstíðir mají kariérně pěkně našlápnuto, uvidíme, jak bude vypadat jejich další krok v podobě nové nahrávky, na kterou právě vybírají na Kickstarteru. Pražský koncert sice neohromil inovátorstvím, ale rozhodně zanechal více než pozitivní dojem. Přesvědčit se můžete na vlastní oči a uši, Árstíðir se ještě potulují po republice.
Árstíðir (isl)
27. 4. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Barka Fabiánová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.