10 + 1 = James Harries

Britský písničkář James Harries se u nás těší velké oblibě. Se svým posledním singlem Salvation se držel dva měsíce v TOP 5 na rádiových hitparádách, album Until the Sky Bends Down získalo skvělé ohlasy u fanoušků i kritiky, zabodoval i předchozí deskou, kterou jako první na světě natočil na mobilní telefon. Spolupracoval s Lenkou Dusilovou nebo Načevou, rád cestuje: "Jsem pořád na cestách a musím přiznat, že Berlín je velmi inspirativní město. Už delší dobu jsem však věděl, že chci něco udělat s Bérešem, kterého mohou lidé znát třeba z Baromantiky. Pracovat na několika místech na Zemi, to je vlastně můj život v kostce," říká Harries. A je to znát i z jeho výběru oblíbených songů. Na podzim vydává nové EP u tuzemského labelu Tranzistor, pražský koncert má datum 15. listopadu, Experimentální prostor NoD.

The Shins – The Fear (2017)
„Fear, I fear the fear…,“ to je nádherný úvod. A ta nálada…

Angel Olsen - Shut Up Kiss Me
Už sice z loňska, ale já to slyšel teprve před půlrokem.

St. Vincent - New York
Kouzelné.

Haim - Want You Back
Takhle chodím po ulici i já.

DJ Shadow - Nobody Speak feat. Run The Jewels
Pro mě relativně nový objev, i když je to asi rok starý. Skvělá skladba se vším všude plus dobré video.

The Avalanches - Because I'm Me
Na rozveselení.

LCD Soundsystem - Call the Police
Připomínají mi Joy Division, s Davidem Bowiem v kapele. To by bylo něco. Cool song.

Ryan Adams - Do You Still Love Me?
Vždycky mě zajímalo, co dělá Ryan Adams. Ale když vyšla letos nová deska, moc mě nebrala. Minulý týden v Maastrichtu jsem ji slyšel fakt nahlas přes velký bedny a najednou jsem to pochopil.

The National - The System Only Dreams in Total Darkness
Kamarád mi pustil jejich novou desku v noci po koncertě v Karlsruhe. Sklenička vína + The National = 

Nick Cave & The Bad Seeds - Fifteen Feet of Pure White Snow
Nikdy jsem se nedostal na žádný jeho koncert, ale tohle je dobrý.

Guilty pleasure:
Alice Merton - No Roots
32 miliónů zhlédnutí, takže je to asi známá písnička, ale já si musel dohledat, co to vlastně je… Za poslední dva týdny jsem najezdil 5 000 kilometrů po německých dálnicích a pokaždé, když jsem pustil rádio, hrálo tohle. Předtím jsem to nikdy neslyšel.