10 + 1 = Lucie Páchová

„Komorní opera Approximate si pohrává s návyky vnímání a smyslové percepce. Hlas tu vstupuje do přesně rytmizovaného dialogu nejen s nástroji, ale stejně tak se světlem, pohybem, projekcí, objekty či s prostorem. Kolektivní proces tvorby spojí výrazné inscenátory a hudebnice z Česka, Slovinska a Německa,“ dočteme se v programové nabídce šestého bienále mezinárodního festivalu NODO, které odstartovalo v sobotu. Approximate režíruje a rovněž v něm účinkuje Lucie Páchová a světovou premiéru bude mít tato experimentální scénická opera dnes v Ostravě. Páchová mimo jiné spolupracuje s divadlem Continuo, Pražským improvizačním orchestrem, souborem Stratocluster, s Ivanem Palackým, Petrem Grahamem či s Eliou Morettim. Zabývá se zvukovými instalacemi a fyzickou zkušeností zvuku, hlasu a prostoru. Tudíž desítka oblíbených skladeb Lucie Páchové nebude zrovna tradiční, zato velmi dobrodružná.

Cok Man Alwak – Paibona
Hudebnice z vesnice na severu Ugandy, která si během války vyrobila jednostrunný nástroj, na který hraje prsty a bradou. Zpívá s ostatními ženami na rohožce před chýší tak samozřejmě, jako dělají jakoukoliv jinou aktivitu. Nezapomenutelné se s nimi setkat.

Ekonda Women – Mongo
Ženy z kmene Ekonda z Konga můžu poslouchat do nekonečna a pořád mě ta nahrávka překvapuje. Pořád žasnu nad tím, co se v ní děje. Pro mě příklad rytmické dokonalosti, čisté autenticity, vokální sepnutosti, způsob vyprávění všemi prostředky.

Fred Frith - Step Across the Border OST
Improvizovaný film o improvizované hudbě a tvorbě Freda Fritha. Památný pocit, že tudy tak nějak taky bych někdy…

Akaheze – Burundi
Hudba malého státu Burundi má fascinující nástroje i hlasy. Tyhle dva zpěvy jsou dokonale spolu.

Prison Songs - Early in the Morning (Alan Lomax)
Emoce, vyprávění, bolest, ironie, spontaneita a hlavně dokonalé doprovody na nahrávkách černošských vězeňských blues Alana Lomaxe.

Kink Gong - Baozoo Keng
Kink Gong (Laurent Jeanneau) citlivě pracuje s vlastními nahrávkami jihoasijských etnických menšin. Umí podpořit to, co už tam je, zároveň se nebojí jít trochu „za roh“. Pro mě příklad citlivého poslouchání a následné koláže.

Jonáš Gruska - Paša II
Jonáš Gruska nahrává terénní nahrávky tak, že na mě působí jako samostatné kompozice. Ráda bych uměla v terénu takhle poslouchat dřív, než zmáčknu nahrávadlo.

Alvin Lucier - I Am Sitting in a Room
Slavná vokální věc, zásadní význam. Je fajn si to dát celé.

Harry Parch – Windsong
Nástroje a ladění Harryho Parche. Geniální.

various – Kecak
Indonéský zpěv a tanec kecak. Poprvé jsem to viděla ve filmu Baraka. Je to fascinující, přitom tam vůbec nejde o hudbu.