redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 03.09.2018
Market patří ke žhavým objevům na pražské scéně, během několika posledních měsíců vydali dva singly, které na konci května následovalo album Art Star. To baví chytrým a propracovaným zvukem, obohacujícím postpunkovou estetiku o saxofon nebo syntezátory. Chytrým a propracovaným? Tak zajímavě prasáckým, že to u nás nemá ani srovnání... Full Moon v recenzi psal: „Pětičlenná pražská sestava Market sdružená okolo bratrů Ondřeje (Frank Bigsby & His Satanic Majesty) a Jakuba (Tamed & Confused) Šponerových překvapila. Sousloví „Art Star“ může znít coby název desky krapet nabubřele, pravdou ovšem je, že na debut to je setsakra sebevědomá záležitost.“ A to je pravda. Jak si věří naživo, si můžete ověřit třeba 17. září v Underdogs’, před Holy Motors. Na čem vyrostli, pacholci jedni?
JAKUB:
Deftones - Change (In the House of flies)
Nedávno jsem četl skvělý článek o tom, jak Deftones vlastně nikdy pořádně nebyli nu-metal a White Pony je první deska, na které se z té škatulky úplně vymanili. Kokainové, depresivní, agresivní a mrazivě nádherné album, hudba, která zní stejně svěže a silně jako před osmnácti lety. A hlavně důkaz, že Deftones byli vždycky mnohem víc „art“ než jejich soukmenovci.
Mal Waldron - Duquility
The Quest je moje zatím nejoblíbenější Waldronova deska, Eric Dolphy (sax) můj zatím poslední jazzový crush. Duquility je hodná a uklidňující věc, která má ale tajemný, záškodnický feel. Světlo a tma, totální harmonie.
PÁJA:
JPEGMAFIA - Baby I´m Bleeding
Veteran je jedno z mých nejoblíbenějších letošních alb: one-man show, která je zvukově i kompozičně naprostý unikát přetékající skvělými nápady, zvuky, energií, opakujícími se motivy a osobitou nadsázkou.
Playboi Carti - R.I.P.
Trap bývá z různých důvodů připodobňován k punku. Vycházeje z myšlenky, že na punku je nejlepší to, že dal zrod post-punku, se už dlouho těším na něco jako post-trap. Carti tam možná ještě úplně není, ale má tím směrem rozhodně nakročeno.
CANDY:
Robert Pollard - Money
Robert je “bejvalej pan učitelskej” ze základky a taky centrální postavou Guided By Voices. Money je z alba Relaxation of the Asshole. Jsou to v podstatě útržky z několika živáků, kde pauzy mezi songy využil k rýpání do kdejaké hudební “persóny”. Dalo by se říct, že je to takový stand-up a Robertův mentální očistec, což naznačuje i výstižně dvojsmyslný název desky. Pitchfork to ocejchoval dost unikátním hodnocením (1)0.0. Ještě jsem ji nikde nenašel celou, čili jestli se někomu poštěstí, dejte mi, simvás, nějak vědět.
Madvillain - Rainbows
Tenhle song jsem poprvé slyšel v kavárně Soutterain na Ípáku. Líbila se mi ta podmanivě svěží harmonie dechů a kakofonní basy v refrénu. Tak jsem upaloval k báru vyzvídat, než písnička skončí. Tam mi zpoza pípy barman laxně odpověděl - Madvillain. Skrze Rainbows jsem propadl albu Madvillainy a na to navazovaly desky Take Me to Your Leader a MM.. FOOD. Cirka o rok později se v rádiích objevila kapela Pris a teprve tehdy jsem z fotek zjistil, že onen barman byl Tomáš Tkáč. Tak moc děkuju, chlape.
ŠIMON:
A.A.L. (Against All Logic) - This Old House Is All I Have
Nicolas Jaar pro mě znamenal jednak táhlé kolážovité kompozice a druhak psychadelické Darkside. Letos mě překvapil svým dalším projektem, poměrně srozumitelnou, přímočarou, ale báječnou deskou 2012-2017. Je to pečlivá selekce motivů "tradičního" housu prokládaných funkovými a soulovými samply, které všichni milujeme.
John Coltrane - Untitled Original 11386
Rád přiznávám, že jsem se trochu nechal svézt na vlně Coltraneovy fan-base, která je úplně na větvi z toho, že nedávno vyšla jeho nikdy nevydaná deska. Pro mě to sice není jeho nejlepší věc, ale i tak je naprosto skvělá, a to, že si počkala pár desetiletí v šuplíku, jí dalo příjemnou magickou auru.
MARA:
The Stone Roses - Breaking into Heaven
Stone Roses jsou pro mě takovou směsicí toho, co mám rád - madchesterovej brit popík osmdesátých a devadesátých let, sedmdesátkový, místy až bluesovo-hardrockový kytary a Reniho skvělý taneční rytmy. Vybrat jen jeden song bylo vážně těžký.
The Clash - Lost in the Supermarket
Na sedmdesátkovým punku jsem začínal a dodnes je to moje guilty pleasure a zrovna na London Calling je několik hitů, za který by se nemusel stydět ani Johnny Marr. Po dobrých deseti letech jsem k tomu nedávno znovu přičichnul a pořád to funguje.
+1
Smajl - Petrohrad Vinohrad
^^^ BRANIKY - HULENI - STAROSTI - TRAPENI ^^^ NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT NEZ DRIT TO RADSI UMRIT
Market
bandcamp kapely
Živě:
Holy Motors (ee) + Market + ±0
17. 9. 2018 20:00
Underdogs', Praha
fb událost
foto © Bára Gadlinová
redakce 23.10.2024
Ředitel Marek Hovorka pro vás vybral 10+1 filmový tip, který byste si neměli nechat ujít, což berte jako velmi husté, jakkoliv jedinečné síto. Snímků budou stovky!
redakce 17.10.2024
Francouzský fenomén, který doma vyprodává mnohatisícové haly, míří k nám na dva koncerty. Groove Brno.
redakce 06.10.2024
V rámci festivalu Music is Nina a Štěpán Honovi představí jedinečnou barevnost spojení klavíru a vibrafonu. Zatím si poslechněme klavíristčiny oblíbené skladby.
redakce 19.09.2024
Co může být lepšího než doporučení přímo od členek týmu festivalu, které vám prozradí, na jaká shows letošního Lunchmeatu nesmíte chybět?
redakce 11.02.2024
Lukáše můžete znát z kapel Orient nebo Ginger Wizard & Peter Jacksons. Také je součástí nahrávacího studia Tropical Cell. Lásky, nejoblíbenější kapela a guilty pleasure?
redakce 26.10.2023
Co všechno peruánskou rodačku Alejandra Cárdenas Pacheco inspirovalo? Můžete vidět a slyšet na Le Guess Who?, nebo taky za pár dní v Punctu.
redakce 13.10.2023
"Znát a milovat album Raw Power od The Stooges bylo součástí mé identity, když jsem začínal hrát ve vlastních kapelách," říká zpěvák Felix Bushe. Zítra živě.
redakce 02.10.2023
Sedm divadelních vzpomínek, které jsou pro Adama zásadní, tři tipy, co v nejbližší době vidět v Praze, a jedno guilty pleasure!
redakce 15.09.2023
"Nedávno jsem si uvědomila, že hudba kterou jsem poslouchala jako teenager hluboko uvnitř mě zakotvila a podvědomě inspiruje mou dnešní produkci," říká Martyyna. Lunchmeat volá.
redakce 04.08.2023
Jako první pod hlavičkou nového projektu Ávéčko vystoupil americký hudebník a umělec Freddy Ruppert. Giallo, giallo a zase giallo!