Jiří Mališ | Články / Reporty | 09.12.2017
Bývaly časy, kdy se posthardcoreoví Enter Shikari objevovali v Kodani rok co rok. Letos se ale vrátili po dlouhých šesti letech, během kterých vydali hned tři nová alba, včetně horké novinky The Spark. Dlouhá absence v dánské metropoli uškodila, fanoušci jako by zapomněli, že britské kvarteto hraje i naživo. Před pódiem v Amager Bio se nás sešly pouhé tři stovky plus desítky hlav na balkóně a v koutech sálu.
Ještě slabší to bylo během předskokanů. Velští Astroid Boys se snažili kombinovat grime a punk, ale tři “rappeři”, kytarista a bubeník házeli prázdná slova do hloučku nezaujatých diváků. Horší verze Limp Bizkit. V lepší formě se pak představili Lower Than Atlantis, kteří z okraje Londýna přivezli hardrockový nářez se špetkou punku. Set otevřeli novinkou Had Enough, ale ve špatně namíchaném zvuku se vokál frontmana Mikea Duce ztrácel. Sál se přesto pomalu zaplňoval a během závěrečné Here We Go se už dalo mluvit o nějakém davu. Osobně bych si Lower Than Atlantis dokázal představit spíše před Nothing but Thieves nebo Biffy Clyro, ale Enter Shikari jsou podobným výběrem supportů známí.
Za zvuku intra nového alba se postupně představili všichni členové Enter Shikari, jako poslední frontman Rou Reynolds s účesem à la The Cure. Hned zkraje vytasili starší skladby Solidarity a Anything Can Happen… a v moshpitu to vřelo. A nejednalo se jen o jalové poskakování, texty všichni křičeli z plných plic a sál spojilo hardcoreové přátelství. Urostlí muži se chytali za ramena a řvali si do obličejů “still air in my lungs, still blood in my veins” a už během páté skladby ochranka vyhazovala nepoučitelné crowdsurfery. Zpěvácký výkon byl perfektní - Reynolds předvedl čistý a rychlý vokál v Undercover Agents, hned v následující Arguing with Thermometers pro změnu ukázal, jak zní solidní řev. Odpočinku se nám dostalo během pianových balad Airfield a Adieu (zakončenou remixem od Routron 5000), pak přišel nejikoničtější moment večera. Celý sál dal ruce do vzduchu a dobrých patnáct vteřin čekal na chvíli, kdy všichni třikrát tlesknou do rytmu intra Sorry You’re Not a Winner. Nejohranější skladbu Enter Shikari tentokrát ukončili v polovině switchem na Sssnakepit a nakonec během osmi minut předvedli v rychlém sledu zkrácené verze čtyř dalších songů.
V přídavku se nám dostalo tanečního singlu Redshift, kde jsme všichni téměř ztratili hlas, zbytky sil jsme dali do závěrečné Live Outside. Frenetická taneční party nebrala konce. Během posledního refrénu jsme naposledy otevřeli pit a vydali ze sebe poslední výdech. Namožená lýtka zůstanou ještě pár dní, fantastické vzpomínky na jeden z koncertů roku o mnoho déle.
Enter Shikari (uk) + Lower Than Atlantis (uk) + Astroid Boys (uk)
6. 12. 2017, Amager Bio, Kodaň
Foto: Dominic Meister
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.