Martin Řezníček | Články / Recenze | 05.12.2017
Po prvním poslechu novinky britských Enter Shikari můžeme velmi snadno podlehnout dojmu, že se kapela dala na scestí žánrových experimentů a proměn. Doposud dominantní vliv posthardcoru a eletronicoru byl věrolomně vystřídán synthpopem a rockem. Kdysi zneklidňující syntezátory občas přecházející do temného diska se teď harmonicky mihotají nad potlačenými kytarami a zpěv se slušňácky distancuje od dřívějšího obhroublého řevu. Když se však prokoušeme celou diskografií, narazíme na nejednu píseň podobného ražení – třeba hned na skladbu Jonny Sniper z debutu Take to the Skies. O žádnou zásadní změnu se tedy nejedná, rozdíl je hlavně v tom, že na The Spark je „toho růžového“ najednou prostě víc.
Brzy navíc vyjde najevo, že hezké melodie tu maskují složité příběhy a hledání úniku z přetechnizovaného a zběsile tepajícího světa v Live Outside je jen první kapitolou. V těch dalších se frontman Rou Reynolds svěřuje s pocity z doby, kdy intenzivně bojoval s úzkostnou psychózou, chronickou nespavostí a panickými záchvaty – hojně citovaná pasáž z An Ode to Lost Jigsaw Pieces hovoří sama za sebe: „But in my chest there's a thundering pain/ It feels like God's in there, having a migraine.“
V Undercover Agents pak vše shrnuje prostým: „I'm so done with the pressure.“ Potřeba zapět ódu na krásu přírody a povznášející momenty v ní strávené jsou najednou dokonale pochopitelné. A k problémům osobním se musí připočíst i ty politické. Reynolds se kriticky vyjadřuje k brexitu, když Take My Cuntry Back přímo odkazuje na jedno z hesel jeho zastánců: „Don't wanna take my country back / I wanna take my country forward.“ Punkový rytmus a stadionový refrén navíc na chvíli mažou zdání vyměklosti, což na desce dokáže zopakovat už jen Rabble Rouser se svým toxickým beatem a textem trefujícím se do rockových hvězd.
Páté album Enter Shikari je ve srovnání s předchozími nahrávkami mnohem osobnější a procítěnější. Rou Reynolds o něm prohlásil, že jeho název (jiskra) pro něj znamená nový začátek – a především cestu z temnoty ve chvíli, kdy se všechno kolem bortí. Proto převaha optimistických melodií, které mají vyjadřovat dnes tolik potřebnou naději. Zcela vyhráno není, cesta ke světlu je ale na dohled. Teď ji ještě bezpečně projít.
Enter Shikari - The Spark (Pias, 2017)
www.entershikari.com
Live: Enter Shikari (uk)
9. 12. 2017 18:00
Lucerna Music Bar, Praha
www.facebook.com/events/471511409868742
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.