Články / Reporty

Actress na Colours

Actress na Colours

Jakub Béreš | Články / Reporty | 19.07.2016

Pro někoho byla electronic stage příliš izolovaná, pro jiné ideálně odtažitá od festivalového šumu. Plusové body získala i za svoji podobu. Stan velký jako větší klub byl zahalen do černé barvy s minimálním osvětlením, kterému dominovala průhledná instalace nebo projekce jednotlivých umělců. Oproti většině jiným stagím na ní byla vkusná i reklama hlavního jedenáctistupňového sponzora, která spočívala v nenápadném nápisu, který se měnil ve jméno vystupujícího interpreta a červené písmeno „X“, problikávající nad diváky.

Její největší předností byla rozmanitost zahraničních i tuzemských producentů, kteří reprezentovali přívětivá i odtažitá žánrová zákoutí. Vrcholem dramaturgie byl více než deset let fungující britský producent a vůdčí postava labelu Werkdiscs, Actress. Ten předvedl nejabstraktnější vystoupení, které svoji organickou stylizací mělo blízko snad pouze k loňskému headlinerovi Björk.

Islandská víla pracuje s megalomanskou show a produkcí, Actress si vystačí s o poznání okleštěnější formou. Průsečíkem je podivnost a svérázná originalita, za kterou na zpěvaččině posledním albu stojí producent Arca. A právě k jeho jinakosti měl Actress nejblíže. Celkový dojem podtrhla projekce (z dílny Borise Vitázka) - stejně jako hudba pracovala s náznaky, jež byly následně rozebrány na atomy v sytě barevných kolážích, zabírajících pouze dílčí část plátna. Zbytek tvořila silueta umělce a prostor, do kterého acidově krystalové postavičky expandovaly.

Neprostupné geometrické výjevy jak z mikroskopu, pod jehož sklíčkem se odehrávají těžko uchopitelné formy života, tvořily pouze půlku skládačky, zrcadlily zvuky vycházející z reproduktorů. Actress si nepřipravil vlídný festivalový set, ale zval posluchače na odlehlé místo, kde věci fungují jinak - třeba bez beatů -, na první taneční linku se čekalo půl hodiny. Zdánlivě nahodilé repetitivní shluky zvuků se pozvolna spojovaly do minimalistické melodie. Dlouho budované napětí pak nevyčpělo ani v několika známějších singlech jako Hubble nebo Caves of Paradise, aby dobublalo pod pokličkou s posledním abstraktním samplem… Stejně jako Anohni ani Actress neodhalil tvář (schován za plátnem) a nepromluvil. Konceptuální vystoupení bylo příjemnější než všechny zdvořilostní fráze dohromady.

Info

Actress (uk)
16. 7. 2016, Colours of Ostrava

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace