Jakub Béreš | Články / Reporty | 19.07.2016
Pro někoho byla electronic stage příliš izolovaná, pro jiné ideálně odtažitá od festivalového šumu. Plusové body získala i za svoji podobu. Stan velký jako větší klub byl zahalen do černé barvy s minimálním osvětlením, kterému dominovala průhledná instalace nebo projekce jednotlivých umělců. Oproti většině jiným stagím na ní byla vkusná i reklama hlavního jedenáctistupňového sponzora, která spočívala v nenápadném nápisu, který se měnil ve jméno vystupujícího interpreta a červené písmeno „X“, problikávající nad diváky.
Její největší předností byla rozmanitost zahraničních i tuzemských producentů, kteří reprezentovali přívětivá i odtažitá žánrová zákoutí. Vrcholem dramaturgie byl více než deset let fungující britský producent a vůdčí postava labelu Werkdiscs, Actress. Ten předvedl nejabstraktnější vystoupení, které svoji organickou stylizací mělo blízko snad pouze k loňskému headlinerovi Björk.
Islandská víla pracuje s megalomanskou show a produkcí, Actress si vystačí s o poznání okleštěnější formou. Průsečíkem je podivnost a svérázná originalita, za kterou na zpěvaččině posledním albu stojí producent Arca. A právě k jeho jinakosti měl Actress nejblíže. Celkový dojem podtrhla projekce (z dílny Borise Vitázka) - stejně jako hudba pracovala s náznaky, jež byly následně rozebrány na atomy v sytě barevných kolážích, zabírajících pouze dílčí část plátna. Zbytek tvořila silueta umělce a prostor, do kterého acidově krystalové postavičky expandovaly.
Neprostupné geometrické výjevy jak z mikroskopu, pod jehož sklíčkem se odehrávají těžko uchopitelné formy života, tvořily pouze půlku skládačky, zrcadlily zvuky vycházející z reproduktorů. Actress si nepřipravil vlídný festivalový set, ale zval posluchače na odlehlé místo, kde věci fungují jinak - třeba bez beatů -, na první taneční linku se čekalo půl hodiny. Zdánlivě nahodilé repetitivní shluky zvuků se pozvolna spojovaly do minimalistické melodie. Dlouho budované napětí pak nevyčpělo ani v několika známějších singlech jako Hubble nebo Caves of Paradise, aby dobublalo pod pokličkou s posledním abstraktním samplem… Stejně jako Anohni ani Actress neodhalil tvář (schován za plátnem) a nepromluvil. Konceptuální vystoupení bylo příjemnější než všechny zdvořilostní fráze dohromady.
Actress (uk)
16. 7. 2016, Colours of Ostrava
foto © Jan Kuča
Marek Hadrbolec 05.02.2025
Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.
Vojta Chmelík 03.02.2025
Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.
Alžběta Sadílková 31.01.2025
Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…
Vojta Chmelík 29.01.2025
Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...