Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 21.02.2016
Vystoupení francouzského progrockového tria Lizzard jsem nestihl, ale jelikož 20. dubna hrají ve vysočanském Exit-Us, mohu své zaváhání napravit. Hrají mi ze Spotify a není to špatné.
Adrian Belew Power Trio tvoří Adrian Belew (kytara, zpěv), Julie Slick (baskytara, kytara) a Tobias Ralph (bicí). Belew je výborný skladatel, bravurní zpěvák a prvotřídní kytarista, ale také skvělý šoumen, šašek a exhibicionista, o čemž nám během celého vystoupení podával nezvratné důkazy. Třeba bubeníka neustále zlobil opakovanými, na oko nepovedenými konci nebo nečekanými nástupy. Nevím, jak moc to mají nacvičené, podle mě je to čirá, dokonalá improvizace.
Někde za mnou se bavili o tom, že Julie Slick není Tony Levin. No jasně, má větší prsa, delší vlasy…. ehm, její styl hry přesně odpovídal tomu, co bylo právě třeba a bez zbytečného exhibování, stejně tak v případě bubeníka. Jinak oba samozřejmě zruční a nápadití instrumentalisté, ostatně Belew by si špatné (spolu)hráče nevybral. MacBook, iPad, krabičky, synťáky a jiná kytarová bižuterie k němu už dlouho patří a on se to nebojí využít a použít, takže pro kytaristy v publiku to byl zároveň workshop. Vše přiměřené a s citem k hudbě, nikoli bezduchá a samoúčelná kytarová onanie, jak leckdy slýcháme od „kytarových velikánů” (Vai, Satriani, Malmsteen, Petrucci etc.). Nevím, zda není pro Belewa poněkud frustrující, když má množství vlastní skvělé tvorby, ale největší odezva je na kusy King Crimson. Škoda, že nezařadil Heroes. Jak se můžete na YouTube přesvědčit, pěvecky, především jistotou ve výškách strčil Davida Bowieho do kapsy a nejinak tomu bylo i během čtvrtečního večera.
V první půli hráli především skladby King Crimson, když zazněly např. Dinosaurus, One Time, Frame By Frame, Three of a Perfect Pair. Naopak druhá polovina, kromě sloky Heartbeat, která plynule přešla ve Walking on Air, byla věnována spíše sólové tvorbě Adriana Belewa. Přídavek pak proběhl v podobě crimsonovské Indiscipline a na plánovanou Thela Hun Ginjeet ze stejného alba se už nedostalo. I tak to bylo „skvělé, nářez jako prase“ a letos druhý koncert roku.
Adrian Belew Power Trio (uk)
18. 2. 2016 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Elina Richter
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.