Viktor Hanačík | Články / Reporty | 17.04.2023
Pro koncert dvou tvůrců ambientní hudby zvolili organizátoři Spectaculare osvědčené unikátní místo – CAMP. Na závěreční hudební večer festivalu pozvali dva německé producenty. Uwe Zahna alias Arovaneho a Mathiase Grassowa. Ti v multifunkčním sále vytvořili kontemplativní zvukovou paletu v kontrastu s deštivou jarní melancholickou oblohou nad Prahou.
Sál byl nasvícený tlumenou modrou. Arovane začal hodinový set se subtilním hmatovým oscilátorem a generovanými ruchy. Pracoval s minimalistickým setupem, zahrnujícím syntetizér, dotykový groovebox a semi-modularní rozhraní, vše doplněné o efektový pedál granulární syntézy. Tvořil nenápadně efemérní, přelévající se neuchopitelný prostor zvukových krajin, hřejivých nostalgických textur plynoucích nad časem, jaké známe z ikonických alb Atol Scrap nebo Tides, ze starší kolekce skladeb z přelomu nultých let.
Set bez špičkových IDM smyček byl místy unášivý, vyvolávající pocit izolace i radosti, tlumenĕ gradující, v němž nebyly patrné ostré hrany moderního zvukového designu, ale plížívá a citlivĕ rozvíjená instrospekce tvůrce.
Mathias Grassow na úvod pozval k mezihvĕzdnému cestování. Jeho setup se skládál ze dvou větších klávesových syntetizérů. Začal rozvíjet nekonečné, repetitivní elipsy, lety dlouhotonálními harmoniemi bez stimulující progrese. Jako postupné budování vrstev zvuku ve stoupající spirále k jejímu středu – Zdroji. Tam, kde se ambient protíná s architekturou a myslí, vzájemně expanduje. Přesto posluchač mohl nabýt pocitu, že Grassow má uši zamčené v minulém století, sonicky i technologicky, a to díky zvuku reflektujícímu ideje východních učení, tíhnoucímu k dronálnímu minimalismu, ale postrádajícímu epickou vizi současných skladatelů. Zvuku testujícímu trpělivost posluchačů až na konec univerza, k prvotnímu tónu. K Původní vibraci imaginace.
Zvuk v CAMPu byl výborně kalibrovaný, neohlušoval basy ani výškami jako klubové systémy. O vizuál se v živém VJ setu postaral tvůrce z Lunchmeatu Jan Hladil, jehož mnohavrstevnaté projekce vynikly na velkoformátovém plátně. Synergicky obohatil hudební rozměr a svými vizuálními kreacemi přidal další rozměry obraznosti, stejně jako rodící se skulptury neuronů zpomalené v čase nebo organické, mikrokosmické dekonstrukce štĕpící holografické fragmenty myšlenek na pozadí černého plátna digitálního prostoru mysli. Festival Spectaculare zanechal přemýšlivé diváky v němém úžasu, s věčnými otázkami na skutečnost, vesmír a naše místo v něm.
Spectaculare: Mathias Grassow (de) + Arovane (de)
14. 4. 2023 20:00 CAMP, Praha
web
foto © Viktor Hanačík
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.