Anna Mašátová (Nouvelle Prague): Měli bychom rozšířit své aktivity

Annu Mašátovou můžete znát z přednášek, koncertů i festivalů, během posledních deseti let o hudbě psala, koncerty promovala, taky zastupuje tuzemské hudebníky a skupiny, dělala snad všechno od PR po pořádání koncertů. V současné době pracuje pro Ameba Production a nově šéfuje i showcase festivalu Nouvelle Prague. Letošní ročník proběhl před pár dny (archiv konference najdete zde), tentokrát celý v online režimu, a Full Moon u toho byl nejen jako divák, někteří z jeho redaktorů se účastnili diskuzních panelů. Jaké to bylo, ale i jaké to bude do budoucna, s jakou nadějí se Anna dívá do dalšího roku?

Letos jsi nastoupila místo Martona Náraye coby ředitelka Nouvelle Prague. Nebylo to špatné načasování, tři měsíce před akcí? Asi jsi věděla, do čeho jdeš, ale předpokládám, že věcí, které tě překvapily, před festivalem i během něj, nebylo málo.
Bylo to na začátku července. Načasování nedokážu posoudit, ale rozhodně pro mě Nouvelle Prague nebylo neznámým územím. Na akci chodím od prvního ročníku, poslední dva jsem dělala PR, měla jsem několikaleté zkušenosti z Czech Music Crossroads a účasti na zahraničních akcích už bych ani nespočítala. Ale netvrdím, že to bylo snadné, předávání akce, kde jsou rozjetá partnerství, evropské programy a další věci, to nebylo jednoduché a hladce to nešlo. Obzvláště v době, kdy nebylo jasné, zda Nouvelle Prague na podzim proběhne či ne, a pokud ano, v jaké formě. Zda mě něco překvapilo, nevím, vlastně jen pozitivně - nejsem zrovna optimista, přesto se nestal žádný fuckup, tým i panelisté byli velkou oporou, i když se všechno dělalo na poslední chvíli.

Na různých pozicích ses účastnila různorodých podniků jako Czech Music Crossroads, Womex, Ment, Waves Vienna nebo World Music Festival Bratislava, což nejsou jen showcasy. Jak se odlišuje Nouvelle Prague?
Pro mě osobně neměl dosud Nouvelle Prague zcela jasnou tvář a směřování. Jednou preferoval kapely ze zámoří, pak zase hodně Anglie, panely v angličtině nepochybně spoustu lidí odradily, probírala se témata na vyšší úrovni byznysu, takže pro nováčky na scéně, muzikanty, kteří se rozkoukávají, to nebylo. Musíme začít od základů a na ně navazovat, umožnit čerpání tipů a informací hudebníkům, kteří si kapelu teprve zakládají, a samozřejmě i těm, kteří zastupují velká jména.

Bylo by hezké mít velkou mezinárodní konferenci a přehlídku, ale nemyslím si, že je na to česká scéna připravena. Pro mě by Nouvelle Prague měl být každoročním místem setkávání především Čechů a Slováků s vybranými hosty ze zahraničí. Stále je pro mnohé zcela neobjevené Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko. Ráda bych s těmito zeměmi navázala užší spolupráci a jim zase poskytla vzhled do české scény. Najít rovnováhu není jednoduché, zda se ubíráme správným směrem, odkryje za rok devátý ročník.

Womex je vyšší liga, nejen showcase, ale i konference a veletrh. Vlastně jsem letos s dojetím vzpomínala na svůj první ročník před pěti lety v Budapešti. Koukala jsem jak tele na nový vrata. Tisíce hudebních profíků a muzikantů, samý esa, lidi, které obdivujete… Je pro mě čest, že poslední roky už vedu společně s kolegy z Polska a Maďarska Central & Eastern European Network Meeting, loni jsem dokonce byla mentorem, několika kapelám jsem pomáhala v prezentaci na Womexu, vedla jsem i český stánek. Tam ale s Nouvelle Prague nesměřujeme, naopak stáčíme kormidlo k lokálnosti. Inspirací je mi Ment Ljubljana, showcase a konference, kterou miluju. Skvělá akce, fantastické prostory, město… a vlastně byl Ment letos i jeden z mála, který proběhl ve fyzické verzi. Doporučuji každému, jeho kvalita vyčnívá nad ostatními.

Jak je na tom tuzemská scéna, co se týče zájmu o podobné akce? Promotéři, kapely, fanoušci. Stojíme o něco takového?
Já myslím, že stojí, jen o tom mnohdy neví. (smích) Než se lidi workshopů nebo konferencí zúčastní, často vůbec neví, k čemu by jim to bylo, hejty a hlášky o zbytečnosti takových akcí se objeví vždycky. Ale má zkušenost je, že pokud se lidi odhodlají, odchází přinejmenším motivovaní některé věci vylepšit, nasbírají nové kontakty.

Vzdělávání hudební scény je pro mě už několik let prioritou, jasně, někdy jsem k smíchu, že všem cpu konference a workshopy. Netvrdím, že je to pro každého, vyzkoušet si to ale nikomu neublíží. Málokdo vám řekne, že dělá muziku, aby ji nikdo neslyšel, nebo že by nechtěl dostat zaplaceno. Každý chce být více či méně vidět, většina ale vůbec neví jak na to. Taky jsem několikrát řekla, že je česká scéna líná. Ta zmatečnost, nevyhledávání si informací, nezájem o to, co se kolem děje, a fňukání je pro nás typické. Příklad za všechny - když vedu workshopy o hudebním PR, vždy se ptám hudebníků a pořadatelů, kolik znají jménem hudebních žurnalistů. Často bych odpovědi spočítala na prstech jedné ruky. Takže ano, chtějí, aby se o nich psalo, ale už nesledují, kdo by o nich psát vlastně měl. Pro mě je to nepochopitelné. Na jaře jsem rozjela info facebookovou stránku Hudební unie, kam alespoň sdílím články z hudební branže, které mi připadají nápomocné nebo užitečné.

Já vím, umělec má tvořit a dále neřešit… Jenže realita v České republice je a ještě dlouho bude jiná, není dost schopných lidí, kteří by umělce zastupovali a starali se o ně. Chybí školy a obory. A často i větší důslednost, schopnost plánovat a nadšení.

Jak lze vyvinout správný tlak na to, aby se tomuhle věnovaly i školy. Případně na nich učili ti, kteří mají praktické zkušenosti. Ti, kteří zároveň neměli dostatečné vzdělání, protože když chodili do školy, tak se to nikde neučilo… Není to začarovaný kruh?
Ledaskde už jsem přednášela - na Ježkárně, dvakrát v rámci Symposia: Umění I Hudba I Management na HAMU, na New York University in Prague, často zodpovídám dotazy do diplomek. Obecně mám pocit, že praktická stránka věci na školách chybí, akademické prostředí se diví základům, se kterými se v praxi potýkáme. Jenže lidi z festivalů nebo hudební manažeři zase málokdy mají tituly na to, aby mohli na školách vyučovat. Takže začarovaný kruh to trochu je, ale školy se jakž takž snaží si lidi z praxe alespoň zvát třeba na semináře. Pořád je to ale málo. Těším se, s jakými dojmy přijede David Čajčík z Heartnoize Promotion ze studií na Berklee.

Vím, že Nouvelle Prague každoročně sledují nebo navštěvují i studenti, stejně jako třeba Czech Music Crossroads. Roli taky hrají peníze a teď mluvím o účasti studentů na workshopech a konferencích. Ty české se dají zvládnout za pár stovek nebo kolem tisícovky, vyjeďte ale do zahraničí... To už třeba v rámci účasti na Womexu nebo Eurosonic Noorderslag sahá k desítkám tisíc, samotná registrace stojí několik set eur. I proto jsem třeba já sama po Womexu dlouho jen pošilhávala. Je to škoda, dorost chybí, stejně jako pozitivní příklady, že se můžete hudbou živit i jinak než jako hudebník. A ano, vím, že se u nás lidi často neuživí ani jako hudebníci.

Co ti ukázal letošní ročník Nouvelle Prague? Byla jednodenní online verze dobrou volbou?
Online verzi jsem strašně nechtěla, bála jsem se, jak to dopadne především po technické stránce. A vida, povedlo se nad očekávání, a to díky tipu na platformu Streamyard a kolegům z týmu, kteří z produkčních koncertů a bookerů přesedlali na režiséry streamu. Pro nás všechny to bylo neznámé území, ale zvládli jsme dát všechno dohromady za pár týdnů. Což v podstatě nechápu. Digitální verze zdarma zcela jistě přilákala lidi, kteří by jinak na Nouvelle Prague nešli, i ty, kteří se akci záměrně vyhýbali. Takže ano, byla to dobrá volba. V tuto chvíli vytváříme archiv, který za příspěvek 100 Kč zpřístupníme všem zájemcům, taky chceme všechno otitulkovat do angličtiny a češtiny. V roce, kdy většina akcí pořádaných Ameba Production od Rock for People přes Prague Summer Festival po desítky klubových koncertů padla, je to vzpruha i pro náš tým.

Úroveň streamovaných panelů bylo slušná, místa velmi dobrá. Jaké jsou ohlasy?
Musím říct, že mě ohlasy dojaly k slzám, ještě teď nám chodí nadšené zprávy. Za to moc děkujeme. Víme, že to nebylo perfektní, je na čem pracovat, návrhy na zlepšení vítáme. My navíc doufáme, že příští rok už proběhne fyzická verze, což přináší zase jiné výzvy. Jsem ráda, že se letos setkali na Nouvelle Prague lidi z mainstreamu i okrajových žánrů.

Tématem, které rezonovalo, byl rap coby současný fenomén. Budete v těchhle „žánrovkách“ pokračovat?
Z panelu o rapu mám obrovskou radost. Téma vyčerpáno rozhodně není, jistě se k němu zase vrátíme, například mě mrzí, že ze zdravotních důvodů vypadla Annet X a nezazněl tak ženský pohled na rap. Nápad na panel vznikl poměrně spontánně díky letošnímu setkání s Kubou Šímou na Moody Moon Noize.

Obecně, mapování české scény mě zajímá a baví, když jsem dělala pro českou exportní kancelář SoundCzech, dala jsem dohromady World Music Guide a Jazz Guide Czech Republic, příští rok bych na Nouvelle dala ráda prostor tvrdším žánrům a elektronice. World Music a jazz tady více pokrývají kolegové z Czech Music Crossroads a nově i Central European Jazz Showcase v Brně. A velké téma, které nás v příštím roce jistě čeká, je mentální zdraví hudebníků a lidí z oboru.

Ano, tedy pokud k tomu dojde. Pochybuju, že se uskuteční Eurosonic, vlastně si myslím, že to je dost nahnuté i s bratislavským Sharpem, a to už se bavíme o jaru. Optimistka, nebo skeptička?
Holandský Eurosonic už ohlásil hybridní verzi, ale jak říkáš, je to nepravděpodobné, leden je za chvíli. Ment se přesunul z února na červen. Na jaře jsem patřila k optimistům, teď si myslím, že sezóna 2021 je mrtvá, bude velmi podobná té letošní. Lokální menší akce snad, větší těžko.

Jaké jsou další plány? Spojení s podobnými podniky, médii, festivaly? Neměla by být Nouvelle Prague důslednější, co se týče celoročních aktivit, jakkoliv je mi jasné, že tohle se nechystá týden nebo měsíc?
Souhlasím, že by měla Nouvelle Prague své aktivity rozšířit i během roku. Začali jsme o tom jednat, ráda bych otevřela každoměsíční online setkání, možnost sdílení, postěžování si, mít prostor pro rady, tady chybí. To doufám ohlásíme velmi brzy. Plánujeme více pracovat s kapelami z showcaseové části Nouvelle Prague v rámci akcí pořádaných Ameba Production. Další se uvidí. Čekají mě jednání, doufám, že více propojíme síly se slovenským festivalem Sharpe a Lala Music Export, stejně tak s kolegy z okolních zemí. Nápadů je hromada. A budeme moc rádi, pokud nám lidi budou sami psát, co by je zajímalo.