Antonín Parma: Cílem Meltingpotu je inspirovat

Od loňského roku mohou návštěvníci Colours of Ostrava diskutovat s plejádou zajímavých osobností z celého světa. Fórum Meltingpot zcela naplňuje svůj slogan Ideas Without Borders. Spisovatelé, politici, žurnalisté, vědci, odborníci z oblasti umění, ekonomie, školství i slavní hudebníci se budou střídat po čtyři dny na osmi pódiích. Meltingpot není pouhým doprovodným programem, ale unikátní akcí, kterou byste i přes záplavu skvelé muziky na Colours of Ostrava neměli vynechat. Více o zákulisí akce prozradil její výkonný ředitel Antonín Parma.

Jaká byla vaše cesta z komerčního sektoru k Meltingpotu a jaké jsou společné či rozdílné znaky mezi vaším dřívějším působením a vedením mezinárodního diskuzního fóra?
Byl jsem jednatelem a spolumajitelem firmy, která je organizátorem odborných konferencí B2B, dlouhodobě nejlepších na českém trhu, troufám si říci. Meltingpot však spadá spíše do B2C, má daleko větší společenský přesah, a pokud jde o jednotlivé žánry, nemá hranice. Což je na jednu stranu vzrušující, pokud dojde k dramaturgické shodě a naplnění smyslu, člověk se může programově vrhnout, kam chce, zároveň je výzvou, aby z toho nevznikl bezbřehý blábol. To garantuje dramaturgický tým v čele se Zlatou Holušovou a Petrou Hnikovou. Pro mě znamenal přechod z B2B do B2C i přerod v přemýšlení. Myslím, že u mě funguje i to, že jsem zasvěcený spotřebitel a častý návštěvník kulturních akcí a hudebních festivalů, a tak se docela dovedu vžít do pocitů našich účastníků. Při tvorbě marketingu produktu je to plus. Pokud jde o firemní hledisko, pak rozdíl není žádný. Cílem je přinést lidem zážitek a smysluplné informace. Kromě primární profesionality, která by měla být součástí každé akce bez ohledu na to, jestli je malá nebo velká, uvnitř nebo venku, jestli je taková nebo maková, by mělo být mantrou organizátora mít pokoru k tomu, kdo vám věnuje čas a energii, které se nedají vrátit. Jiná je pro mě forma fungování společnosti - pro Meltingpot a jeho realizaci byla založena nezisková organizace, která má v něčem složitější a v něčem naopak jednodušší cestu. Nicméně jsme na začátku a ještě pár let budeme závislí na grantech a podporách, o které žádáme. Administrativně je to komplikovanější než svět s.r.oček, který jsem znal.

Kulturní grantová politika v České republice je neustále propírána, vy jste to už nakousl. Jak je na tom tedy Meltingpot ve vztahu k podporám a grantům?
Z Ministerstva kultury nedostal Meltingpot žádný příspěvek, naopak Ministerstvo zahraničních věcí nás podpořilo pro náš přínos v prohlubování povědomí o České Republice za hranicemi. Nerad bych, aby můj postoj vyzněl jakkoliv arogantně, ale protože jsem zažil podnikání na vlastní kůži, a k Meltingpotu se jako k podnikání stavím, není třeba se obávat neobdržení podpory, ale poučit se. Pokud chci, aby mě někdo podpořil, je zcela vedlejší, zda je to nějaké z Ministerstev nebo komerční firma, stát či jednotlivec. V podnikání mě moji zkušenější společníci naučili jedno: “Udělej tak kvalitní produkt, a přijď s takovou myšlenkou, aby je nešlo nepodpořit a aby u toho všichni chtěli být”. Hledali jsme pro Meltingpot fundraising mezi komerčními subjekty, přestože to není konference s klasickým byznys tématem, ale spíše báze společenské odpovědnosti a důvěry v to, že se z toho za pár let stane významný počin. Podařilo se nám letos získat velmi vstřícné a laskavé partnery.

První ročník Meltingpotu proběhl v loňském roce. I když jste do týmu naskočil až po něm, asi máte představu a zpětnou vazbu, nakolik se naplnila prvotní očekávání...
Na prvním ročníku jsem byl ještě jako divák a fanoušek Colours of Ostrava. Zpětně bych chtěl vzdát hold několika mladým lidem, kteří se s elementární podporou týmu Colours pustili do něčeho, o čemž netušili, že je větší, než na co by jim mohly stačit síly. Možná nebylo všechno dokonalé, ale akce překonala očekávání a tým kolegů z Meltingpot odvedl fantastickou práci. Vždyť se stávalo, že ve chvíli, kdy na několika pódiích hráli headlineři, měl Meltingpot plné sály s úžasnou atmosférou, kterou byli uhranuti i vystupující. Není divu, většina z nich vystupuje po celém světe v kongresových sálech, hotelech a výjimečně v kulturních domech, tady se ocitli v industriálních prostorách, pár desítek či stovek metrů od nich pětačtyřicet tisíc lidí. Dolní Vítkovice jsou neoddiskutovatelně jedním z nejmagičtějších a nejnavštěvovanějších míst u nás. Atmosféra udělala z akce unikát. Je na nás, abychom si z toho vzali to dobré a postavili příští ročníky tak, aby měly hlavu a patu, abychom vše maximálně zprofesionalizovali a našli prostředky na to vozit čím dál zajímavější lidi. Je to v podstatě stejné jako v muzice, ta největší jména stojí obrovské peníze, ale unikátnost prostoru sem láká, řečníci jsou vstřícní. Nicméně bez podpory partnerů bychom si to nemohli dovolit.

Existuje akce, kterou se inspirujete? Zmiňoval jste své výjezdy na festivaly a koncerty, Meltingpot je ale více o mluvení než o zpěvu?
Stálo by za to zeptat se přímo Zlaty Holušové, která s myšlenkou Meltingpotu před dvěma lety přišla. Chtěla povýšit statut doprovodných programů, který celá léta vedle Colours budovala, a vytvořit něco jako velké mezinárodní diskuzní fórum reflektující aktuální světové dění. Nevíme o tom, že by mezi těmi stovkami, možná tisícovkami festivalů po světě, byla identická akce. Je to vlastně trochu anomálie, ale nádherná. Ačkoliv jsme od sebe se Zlatou generačně pár let, oba cítíme, že si doba říká o to, aby tu něco takového bylo. Je zde nutkání pozitivně reagovat na dění kolem nás. Chtěl bych zdůraznit jednu věc. Když se podíváte na to, čím jsou lidé obklopováni v médiích, v zásadě převažuje negace. My Meltingpot i do budoucna vidíme jako pozitivní zprávu veskrze mladým lidem, neboť těch je mezi návštěvníky statisticky nejvíce. Hrůzy, které se kolem nás dějí a chtě nechtě se promítají i do programu Meltingpotu, mohou mít pozitivní vyústění v tom, že jdu a něco udělám, nesložím se z toho a hledám řešení. Není cílem někde se potkávat, popovídat si a zítra o tom nevědět. Cílem je lidi inspirovat a to jde nejlépe přes osobní příběhy. Bez ohledu na to, zda tam člověk navštíví takové nebo onaké téma, bychom chtěli, aby si lidi řekli - stojí za to jít volit nebo stojí za to jít podnikat, něco společensky odpovědného řešit. Snad to nezní moc obecně.

Vzpomenete si na nejsilnější moment prvního ročníku Meltingpotu?
Z toho jsem si odnesl pár ohromných zážitků a jednu možná úsměvnou zkušenost, která legitimizuje myšlenku Meltingpotu. Nejdříve řeknu to úsměvné - uvědomil jsem si, že účastníci Colours či podobné velké akce intenzivně nasávající myšlenku, lidi a energii, bývají unavení a potřebují utéct před horkem nebo deštěm, což byl případ právě minulého ročníku. Pak se neplánovaně ocitnete uprostřed diskuze jen proto, že si chcete natáhnout nohy. Rozmluva vás uhrane a zapomenete, že jste si původně přišel jen odpočinout. I na tom je postaven Meltingpot, mezi jednotlivými sloty je pauza, aby lidi mohli migrovat mezi jednotlivými sály a témata se střídala. Největším zážitkem pro mě bylo vystoupení Andreje Zubova. Poté, co velmi otevřeně a hlasitě pojmenoval Putinův režim, jsem jistě nebyl sám, kdo uvažoval, jestli dojede v pořádku zpátky do Ruska. Další silný zážitek byl Timothy Snyder. Obě vystoupení byla natolik strhující, že to pro mě byly nejsilnější momenty celých Colours, přestože tam bylo spousta skvělé muziky. A to říká někdo, kdo jel primárně za hudbou. (smích)

Jakým způsobem vybíráte dosti eklektický mix vystupujících osobností?
Máme dramaturgický tým, ve kterém jsme si na začátku řekli, bez ohledu na základní myšlenku akce a rozdělení do témat a okruhů, že bychom se tím hlavně chtěli bavit a přivážet lidi, kteří nás zaujali a inspirovali. Samozřejmě, základem je, aby to nějak korelovalo s vyzněním akce, taky honorářové požadavky řady řečníků jsou astronomické a jako neziskovka máme svoje limity. Takže prvotní nadšení se někdy zúží, ale už teď máme na rok 2018 předjednáno asi pět nebo šest krásných jmen, která zatím neprozradím. Samozřejmě jsme obklopeni řadou osobností a spřízněných duší, které podněty přinášejí, a proto je nápadů strašně moc. Jedním z úkolů je, abychom během dvou tří let vše vycizelovali a dobře nastavili směr, kterým půjdeme, aby nás neubila bezbřehost. Zajímavých lidí je spousta. Letos přivezeme asi sto devadesát spíkrů z celého světa včetně Čechů a Slováků, spolupracujeme s různými sdruženími a institucemi, Pantem, EDUInem nebo Argem a Kosmasem, s univerzitami...

A co osobní programové preference pro letošek?
Sugata Mitra, jehož experiment Hole in the Wall byl inspirací pro vznik filmu Milionář z chatrče. Vymyslel e-learningový systém sebevzdělávání malých dětí v komunitách. Dále se moc těším na českého ekonoma Milana Zeleného, jen nevím, nakolik ho zná česká společnost, ale je to dlouhodobě nejcitovanější český ekonom v USA. Autor motta „prosmání se k lepšímu manželství“, Mark Gungor z USA bude bezesporu skvělý a show v Gongu bude stát za to! Budeme mít i scénu Reflex Music Alarm, což je pro mě nejlogičtější spojení Colours of Ostrava a Meltingpotu, díky kterému může řada lidí pochopit myšlenku Meltingpotu. Úžasné je, že na té scéně vystoupí mnozí známí interpreti. Třeba Peter Garrett z Midnight Oil, který má za sebou kromě dráhy muzikanta slavné kapely zkušenosti i s rolí ministra australské vlády, nebo stále populárnější zpěvačka LP. Víte, byl jsem na Colours jen čtyřikrát. Poprvé jsem si připadal jako ten chytrej, kterého nic nepřekvapí, a odvezl jsem si plno zážitků z hudebníků, o nichž jsem netušil, na jejichž koncert bych sám nešel, ani bych si neposlechl jejich CD. To se opakovalo i následující ročníky. Každý říká, že na Colours objeví něco, co neznal, a proto ho tolik přitahují. To se děje i u Meltingpotu. Můžete se těšit na mezinárodní hvězdu nebo vystoupení, ale ve finále se člověk těší na to, že ho překvapí někdo z druhého konce světa, o kom nikdy neslyšel, ale zaujme ho, že má stejnou životní zkušenost nebo příběh, který si člověk přetransformuje do svého vlastního života a někam ho posune. To je přece skvělé, ne?

Jak se chystáte pracovat s materiálem, který během Meltingpotu získáte?
Meltingpot přináší množství obsahu a je potřeba ho promyšleně zpracovat. Z celé akce natáčíme nejzajímavější momenty a některá vystoupení zpřístupníme během podzimu na stránkách www.meltingpotforum.com, aby si to mohli užít i ti, kteří se za námi nedostanou.

Jako ředitel Meltingpotu asi nebudete mít času nazbyt, ale přesto, na co se hodláte utrhnout a podívat z hudebního programu?
Je to týmová práce a musíme se s kolegy podporovat, já jsem koneckonců stále nováček, takže uvidím, ale kromě organizačních a společenských povinností doufám, že z hudebního programu něco stihnu. Vzhledem k tomu, že jsem velký hudební fanoušek, tak si umím představit, že se s leckterou hvězdou Meltingpotu ocitnu v kotli na Norah Jones. (smích) Muziky bude strašně moc, těším se na Midnight Oil a Jamiroquai, zajímají mě i Benjamin Clementine, Michael Kiwanuka nebo Alt-J.