Jakub Béreš | Články / Reporty | 17.06.2018
Existuje jedna věc spojená s Arcade Fire, na které by se shodla drtivá většina fanoušků? Nejspíš to, že loňská deska Everything Now nebyla trefa do černého. A právě s ní po dekádě a půl čekání poprvé zavítali i do České republiky dobýt největší tuzemskou halu. Tu sice nevyprodali, ale o tom, co v ní převedli, se bude mluvit ještě dlouho. Dvouhodinová show plná překvapivých momentů, velkých hitů, tanečků pod obří disco koulí i nostalgického vzpomínání byly nezapomenutelné.
Arcade Fire přišli zadním koncem a mezi fanoušky se prodírali až na stage. Koncertní hala se proměnila na sportovní stadion, nechyběly ani projekce s falešnými reklamami na cereálie s ritalinem, Bibli nebo fidget spinner s logem EN.
Tým Kanada - USA - Haiti chytl po triumfálním nástupu ochozy do objetí a už nepustil. Nové hity střídaly ty starší, kapela si udržovala kontakt s publikem a všechno bylo tak přirozené, jako by muzikanti ověnčení všemi možnými cenami hráli v klubu. Everything Now je deska upozorňující na vyprázdněnost pop kultury i přesycení informacemi a zábavou, a právě těmito problémy začal postupně trpět i páteční koncert. Místo na písně se upírala pozornost na to, kde se zrovna Win Butler vynoří mezi diváky. Když se zničeno nic objevil na malém pódiu uprostřed haly, poprvé, danému okamžiku nic nechybělo, stejně jako když se na stejném místě proměnila Régine Chassagne na tančící reflektor. Opakovaný trik ale ztrácel na vtipu.
Ve vší té hře uzurpující si pozornost Arcade Fire naštěstí nezapomněli na největší hity, které průběžně sázeli celý večer a odehráli je na sto deset procent. Vedle chytlavých singlů jako No Cars Go nebo Ready to Start zazářily i skladby, v nichž hlavní vokál obstarala Régine Chassagne, a Sprawl II se postarala o větší taneční extázi než všechny nové, "diskotékové" písničky. Z aktuální desky vynikla střízlivá We Don’t Deserve Love, která utišila arénu před poslední sadou hitů. Arcade Fire přišli na stage jako rockové hvězdy a stejně tak po dvou hodinách odešli. Hlad tuzemských fanoušků nasytili, když dali vzpomenout na starší alba, ale novější písně nezachránilo ani strhující megalomanské provedení.
Arcade Fire (ca) + Repetitor (srb)
15. 6. 2018 O2 Arena, Praha
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.