Maria Pyatkina | Články / Reporty | 12.04.2018
Nebylo zase tak velkým překvapením, že MeetFactory měla brzo po ohlášení koncertu Young Fathers vyprodáno. Skotští vítězové Mercury Prize, kteří nedávno vydali třetí desku a o kterých se říká, že jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti, jsou prostě v kurzu. A ti, kteří si pořídili lístky s předstihem, si mohli vychutnat díky velikosti sálu mimořádně bezprostřední zážitek, tím spíš u tak výbušné kapely, jakou jsou Young Fathers.
Celá akce včetně předkapely se nesla v duchu svérázných elektronických samplů, živých bicí, vášnivého projevu a strhujícího nasazení. Před Young Fathers vystoupilo belgické trio WWWater, v jehož čele stojí černošská zpěvačka Charlotte Adigery. Ta dokázala šikovně spojit osmdesátkovou nostalgii a jemné vokály à la Solange s trochou rapování a twerku. Pozitivní a přátelská Adigery se zdála být z tak nadšených výkřiků příjemně překvapená, i když si to za působivé vystoupení a brilantní pěvecký výkon zasloužila.
fotografie z koncetu hledejte zde
Young Fathers nastoupili s kamennými tvářemi, aby to s výkřikem „What a time to be alive“ rázně rozjeli. Na pódiu, kromě excentrického bubeníka podobného Walteru Whiteovi z Perníkového táty, byli přítomní jen členové kapely. Každý z nich působil jiným dojmem, dohromady tvořili zvláštní harmonii. Alloysious Massaquoi ve velkém černém klobouku dával na odiv jemné melodické vokály, ladné pohyby a představoval i přes svou velkou postavu klid a eleganci. Bledý 'G' Hastings v pomačkané košili zlověstně řval do mikrofonu, díval se úkosem a působil chladně a démonicky. Kayus Bankole, nejdivočejší prvek, ztělesnil svým dechberoucím tancem a hlubokým hlasem jakousi smyslnou prvobytnost. Všichni neustále v pohybu, ať už v nekonečných tanečních kreacích nebo při bubnování. Pastva pro oči.
Těžko říct, jaká skladba zapůsobila nejvíc, radostné vzrušení neopouštělo MeetFactory po celou dobu. Zvláštní nadšení vyvolaly Only God Knows, písnička napsána pro pokračování filmu Trainspotting, úspěšný singl z nového alba In My View, ale i starší hit Get Up. V další napínavé přestávce mezi písničkami se Hastings zeptal: „Chcete, abychom odešli?“ a sálem to nesouhlasně zahučelo. „Chcete, abychom zůstali?“ Young Fathers ale už zahráli jen jednu skladbu a rychle zmizeli z pódia. Emotivní show utekla jako nic. Jako chvíle, která v paměti zůstane mnohem déle než stovky jiných vystoupení.
Young Fathers (uk) + WWWater (be)
10. 4. 2018 MeetFactory, Praha
foto © Romana Kovácsová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.