Chief Bromden: Naše ambice nejsou světové

Členové Chief Bromden toho za sebou nemají málo. S nabytými zkušenostmi z kapel různých žánrů zúročují své vítězství v soutěži 1band2play a nově posilněni o zpěváka Štěpána Pařízka (Ghost of You) vydali v březnu debut Slunovrat. Křty alba byly přesunuty na červnová data, kapelu v Brně podpoří sinks a v Praze Inventa Storca. V rozhovoru, který vyšel v březnovém čísle Full Moonu, jsme si povídali o krajích, mravech, ambicích i folklóru.

Kde se vůbec vzal Štěpán?
LUBA: Tuhle historku mám vlastně dost rád. Ať to řekne Tonda.
TONDA: Ne, ne, ne!
LUBA: On to podá s jistým šmrncem.
TONDA: Na poslední chvíli jsme hráli v Kabinetu Múz na Gram Bazaaru. Štěpán přišel na svou odpolední směnu po večírku, už byl dost... unaven... zpíval Bosnian Rainbows a objímal mě.
DAVID: Tou dobou jsme měli na pódiu mikrofon, takovej open-mic, i Jaryn ho občas využil, což se nakonec objevilo na desce.
TONDA: Já jedinej se s ním znal, tak jsem plácnul něco ve smyslu, že si může přijít zazpívat písničku. Přičemž on se toho dost chytnul, čehož já se dost leknul. (smích) Slovo dalo slovo, kořka kořalku a pak jsme se potkali až na Besedě u Bigbítu.
LUBA: Tam se to upeklo na párty ve stanovém městečku.
TONDA: Byl dost zdrženlivej, spíš ho my tlačili.
LUBA: Určitě s náma zpívat chtěl, ale měl toho hodně.
TONDA: Nic nám nesliboval, nedával nám naděje, ale nakonec to klaplo.

Spousta skladeb byla hotová před nahráváním alba, hráli jste je na koncertech instrumentálně. Jak vznikala nová tvorba a jak ji naboural Štěpán?
TONDA: Při skládání se nepočítalo se Štěpánem. Zpěvu jsme neustupovali.
DAVID: Já si myslím, že i skladby, ač byly ještě instrumentální, jsme složili klasickým stylem sloka-refrén-sloka-refrén, ale Štěpán je vlastně svým zpěvem rozbil. Třeba druhej refrén je instrumentální, takovýhle věci.

A počítalo se se zpěvákem od začátku? Protože na albu je zpívaných skladeb polovina, střídají se s instrumentálními. Byť by to na papíře působilo nefunkčně, na albu to strašně maká.
LUBA: My jsme počítali s tím, že chceme hrát, ať už se zpěvákem nebo bez něj a nevylučovali ani jednu variantu.
TONDA: Myslím, že podvědomě jsme se tu vokální prázdnotu snažili zaplnit každý svým nástrojem.
LUBA: Když jsme šli do studia, tak krom toho, že jsme netušili, co z nahrávky vyleze instrumentálně, tak jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli zpěv použijeme. A to se mi zpětně líbí, že Štěpán s náma dal dvě zkoušky, pak si dal lednovou přípravu s tužkou a papírem a nazpíval něco, za co jsme nesmírně rádi.

Nechali jste mu v textech a zpěvech volnou ruku?
DAVID: Jo.

A určovaly témata textů názvy písní?
LUBA: Vlastně nám dávalo smysl, aby se skladby jmenovaly podle toho, o čem Štěpán zpívá a aby se instrumentální skladby jmenovaly česky v kontrastu se zpívanýma.
DAVID: Názvy zpívaných skladeb souvisí buď se Štěpánovým textem, nebo ve dvou případech s pracovním názvem písničky, podle kterého Štěpán napsal text. U Glassy-Eyed je to spíš oslí můstek a Beautiful zůstala, protože ten název máme zažitý. Instrumentální písničky jsme pojmenovali česky v rámci jakýhosi konceptu, co jsme k tomu řekněme vytvořili.
LUBA: Třeba místo, kde jsme písničku vymysleli. Je to tak? Co se směješ?
TONDA: Já jako kluk ze Sudet absolutně nesouhlasím s názvem Třetí Svíca! I když vím, co to znamená pro kluka z Moravy, ale...
LUBA: A paradoxně jsem to nevymyslel já, ale kluk z Nového Boru. (smích)

Na obalu desky Slunovrat je temná fotka, na které stojí tři Lucky, folklorní odkazy se dají vysledovat i v tracklistu. Tohle byl ten koncept?
DAVID: My zase nemůžeme úplně předstírat, že máme do detailu promyšlenej koncept toho alba.
LUBA: Nemáme.
DAVID: Takže to necháváme na interpretaci posluchačů. (smích)
TONDA: Ale zároveň je dobrý to dovysvětlit.
LUBA: Já bych jen doplnil jednu věc. Když jsem poslouchal už hotovou nahrávku, tak mě překvapilo, že na straně A jsou všechny skladby starší, než na straně B. Aniž bychom to zamýšleli, byť nejdou úplně chronologicky, skladba po skladbě.
DAVID: Fotku na cover alba objevil Luba v rámci svého zaměstnání v Etnologickém ústavu a nás tak fascinovala, že jsme koncept vystavěli kolem ní, souvislostí, kontextu.
TONDA: Ale vždycky jsme pracovali s nějakým folklorním odkazem a zdravým vlastenectvím... Nebo jak to mám říct?
DAVID: Na koncertech říkáme, že jsme slovácko-sudetská kapela, takže v tracklistu jsou odkazy míst, ve kterých jsme vyrůstali, odkud pocházíme a kam jezdíme zkoušet a vymýšlet naše skladby.
TONDA: Ty tracky a jejich názvy měly odkaz už před fotkou a ten střet a kontrast Moravy a Sudet vnímám já ve vztahu k Lubovi a návštěvám i soustředěním na Moravě, kde jsme poznávali jak jeden druhýho, tak kraj, zvyky a tradice spojený s jeho domovem. Co ještě je humor a co už ne, kde má jeden hranici a druhej to nechápe. Zpočátku jsme si třeba s Lubou museli věci dovysvětlovat, úplně jsme se nechápali, ale rádi jsme skrz místa objevovali jinej kraj a mrav toho druhýho.
DAVID: Já jsem se třeba díky Chief Bromden a díky Lubovi zamiloval do jižní Moravy. Předtím jsem to tam neznal, ale už pár let tam jezdíme a místní metalcore komunita nás přijala s otevřenou náručí.

Při prvním setkání mě ohromilo, kolik toho posloucháte a jak jste zmiňovali i zapomenuté domácí kapely okrajových žánrů, což je ve vaší tvorbě slyšet. Je ale žánr, který nemůžete vystát? A věříte na guilty pleasure?
TONDA: Vždycky jsem se snažil hledat v lidech a žánrech to dobro, takže bych se asi našel i u kotlíkářů. I v country bych si vybral tracky, co mě baví, i když z recese nebo to mám spojený s nějakým táborákem.

V country není moc bubeníků...
TONDA: No právě! Prosadit se jako country bubeník by nebylo tak těžký.
LUBA: No tak s tvýma průpovídkama bys' to možná zvládnul.
TONDA: Yee-haw!
DAVID: Mě se stává, že něco nemám rád, ale pak to z nějakýho důvodu víc poslouchám a zjišťuju, že na tom něco bude a vlastně bych to neměl odsuzovat, protože i na věcech, co poslouchám, se najdou špatný postupy i postoje.
TONDA: Tyvole, to mě vždycky zamrzí, když něco a priori odsoudím, pak si to třeba za tři roky poslechnu a říkám: Pojďte si se mnou povídat o týhle kapele, co... Jo, vy jste to vlastně všichni poslouchali už před třema rokama, kdy měli novou desku, jeli tour a hráli tady. A já na to plival a přitom jsem to mohl vidět naživo.

Přestože Chief Bromden jsou sudetsko-slovácká kapela, je ta hudba světová?
LUBA: Je periferní.
DAVID: Já nevím, nad tím nepřemejšlím.
TONDA: Já si myslím, že kapela může být světová, ale ambice členů kapely nejsou světové.

Takže nejste sudetsko-slovácký The Mars Volta?
LUBA: Tyvole, to zní skvěle!

Celý rozhovor najdete v magazínu Full Moon #108