Jáchym Rainisch | Články / Reporty | 20.05.2023
Podzemní prostory klubu Underdogs' dotvářely tísnivou atmosféru hudby Xiu Xiu. Kapela, působící na experimentální scéně přes dvě dekády, je známá ponurým a syrovým zvukem. Její současné složení a letošní deska Ignore Grief posouvá úzkostlivost dokonce dál než kdy dřív. K zakládajícímu Jamiemu Stewartovi a tradiční člence Angele Seo se vloni přidal bubeník David Kendrick, který zároveň se Stewartem napsal většinu písní z novinky.
Ve stejné sestavě vystoupili i v Praze, kde odstartovali euroasijské turné. Na něm je podporuje producent Freddy Ruppert, který v minulosti se členy Xiu Xiu několikrát spolupracoval. Pulzující syntezátory doprovázené nepohodlným vizuálem a později agresivní, ale zároveň bezmocný křik do noiseových podkresů gertie adelaido více než dostatečně připravily na emoce hlavní části večera.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Optimistický záblesk ze začátku vystoupení Xiu Xiu v podobě narozeninového popěvku věnovaného Freddymu Rupertovi zhasl vysoký syntezátorový tón. Tracklist otevřela skladba z Ignore Grief, následně zněly napříč diskografií tak, aby se dramaturgicky střídaly melodičtější a strožejší momenty. Všechny působily naléhavě zejména kvůli Stewartovu intenzivnímu zpěvu a prudkým kovovým tónům činelů, zvonů, gongu nebo rolniček. Ty měl k dispozici každý z trojice na pódiu a nebál se je využívat současně. Kdyby někdo pochyboval o zápalu hudebníků, mohl sledovat třísky, které s každým úderem činelu odlétaly z paliček. Kreativně pracovali s méně obvyklými zvuky (píšťalka, balonky) a narušovali tradiční písňové postupy, což podporovalo tajemnost studiového materiálu. Výsledná kakofonie navíc přidávala celkové znepokojivosti. Nejen tou jsou Xiu Xiu jedineční.
Xiu Xiu (us) + gertie adelaido + Freddy Ruppert
16. 5. 2023 Underdogs', Praha
foto: Anna Stepanova
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.