Pocity podzimní i paranoidní (Xiu Xiu + BREN)

Teze, antiteze, syntéza? I tak by se dalo nahlížet na koncert Xiu Xiu na brněnské Flédě. Této notně experimentální kapele z USA totiž předskakovali o poznání konvenčnější čeští BREN. I přes do očí bijící kontrast mezi zvuky obou skupin se jejich kombinace nejevila jako nefunkční či rušivá. Společným jmenovatelem se ukázaly být silné emoce – v jednom případě povědomé, ve druhém jakoby komunikované z úplně jiné planety.

Na své facebookové stránce BREN pojmenovávají vlastní muziku slovy „směs temných a naléhavých momentů“. Posluchač by se však neměl nechat zmást, nejde o temnotu jednorozměrnou, živenou ze stínů snahy o depresivní či děsivé vyznění. Zvuk BREN měl charakter spíše nejednoznačné snové zastřenosti. I přes zřetelné hraní na melancholickou notu (možná právě proto?) působily jejich skladby hřejivým a romantickým dojmem, zasněné publikum obklopovala intimní oblaka tvořená rozmlženými a pomalými kytarovými melodiemi. Spíše nekonkrétní plochy pak byly nezřídka prodchnuty působivými, více energickými pasážemi, které se suverénně obešly beze zpěvu. Hudba BREN v sobě měla cosi z podzimní melancholie, pročež se zdála být dobrým vplutím do tohoto ročního období, jež den před koncertem započalo.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady

Nejeden posluchač byl jistě na pochybách, zdali muzika BREN poslouží rovněž jako vhodné vplutí do koncertu Xiu Xiu. Kalifornská experimentální kapela totiž pracuje s postupy jí na hony vzdálenými, mnohdy se snaží docílit pravého opaku – znepokojit, vytrhnout z komfortní zóny či používat trapné a patetické prvky. A z kontrastu obou setů pak vyplynula jejich výlučnost. Ačkoli Xiu Xiu rovněž „hráli na emoce“, činili tak naprosto svébytným způsobem. Zpěv Jamieho Stewarta byl srdceryvný a mnohdy balancující na hranici kýče. Jeho typicky třesivé vibrato jen umocňovalo dojem nekontrolovaného prýštění intenzivních pocitů, připomínalo křehkou sklenici na víno neúprosně mačkanou ve svěráku – jako by se měl trpící Stewart každou chvíli kvůli vlastní zranitelnosti zhroutit, roztříštit. U mnoha skladeb pak převládala paranoidní a schizoidní atmosféra, kterou podivným způsobem současně podrývalo i podporovalo užití mnoha bizarních perkusí a píšťalek.

Přestože do Brna Xiu Xiu přivála vlna, kterou vzedmulo jejich turné k nové desce, v rámci setu zaznělo mnoho starších skladeb – zdrcující Don Diasco, až překvapivě taneční Rumpus Room či přenádherný cover písně Falling ze seriálu Twin Peaks. A ti, kdo Twin Peaks viděli, mi jistě dají zapravdu, že Xiu Xiu svou hudbou i performancí zdárně korespondují zejména s atmosférou třetí, nejpodivnější série Davida Lynche. Naproti tomu set BREN měl v sobě cosi z blaživé a svůdné snovosti prvních dvou sérií Twin Peaks, a i díky tomu dávala posloupnost obou vystoupení smysl.