Články / Reporty

Cirkusová hravost Sergent Pépère

Cirkusová hravost Sergent Pépère

Anna Mašátová | Články / Reporty | 05.09.2013

Sergent Pépère odehráli v Čechách už několik úspěšných koncertů, od Colours of Ostrava přes Letní Letnou, Filmovku v Hradišti až po Palác Akropolis, přesto se dalo v pražském Rock Café napočítat jen pár desítek příchozích. Snad poprázdninová únava z festivalů. Faktem ale je, že poslední rok zdejší program za sledování příliš nestál a klub nabírá dramaturgický nový dech až s letošním podzimem.

Jenže pokud není natřískáno, připadáte si v tmavém podzemí jako v jeskyni, navíc můžete jen stěží odlepit nohu z podlahy. Pivní ulepenost dosahuje maxima, člověk by měl sto chutí nakoupit z vlastní kapsy savo a kartáč. Ono když jdete na francouzskou kapelu, o které se mluví jako o veselém mixu dechovky se šantánem, rádi byste si trochu šoupli nohou. Musíte však doufat, že se bude hrát nahlas, aby mlaskavé odlepování podrážky či odtrhávání kelímku ze země, nebylo slyšet.

Nevypadalo to, že by si malou návštěvností nechaly hvězdy večera zkazit náladu. Lakýrky se jim blýskaly na dálku a házely prasátka po zdech, bretaňská krev se čeřila hned od úvodního tance Gavotte. Na pódium vtancovávali postupně, až byla šestice kompletní. Neodolatelná dávka komedianství se ani na chvíli nezapřela, skupina se ostatně seznámila před patnácti lety při pouličním hraní. Od jamování se přešlo k činům, muzikanti se chtěli více přiblížit dechovkovému hraní, aniž by popřeli nejrůznější vlivy z celého světa, balkán, orient, jazz nebo ska. Záměr se zdařil, ačkoliv jen instrumentální, francouzský šraml baví lehkostí a hravostí.

V bezstarostném tónu se pokračovalo i po zbytek noci. Letní ovocné dryjáky jsou populární, Bière-citron navíc zněl jako dokonalý soundtrack k nenatočené francouzské šedesátkové komedii. Akordeonistka se předháněla se suzafonistou, ovšem pódium opanoval hyperaktivní saxofonista Archie Sec. Co poutalo pozornost, byl neuvěřitelný stroj, v jehož sedadle seděl bubeník Patrick Touc. Kolečkové křeslo nebo bicí soustava? Bubny s řídítky? Kovová konstrukce vypadala těžkotonážně, Touc si však svého vynálezu užíval, a pokud nebouchal přímo do originálního nástroje, rozezníval a skřípal strojem samým.

Danse du genou bylo vcelku jasnou výzvou, na kterou Češi milující Pelíšky ochotně slyší. Kapela vyhlásila soutěž o nejlepšího kolenokroutiče a mnozí odvážlivci twistovali o život, odměnou nejlepšímu bylo album. Veselé přeskakování z blues do klezmeru, hudebníci se v oblecích kroutili a strhávali všechny kolem. Navíc okouzlovali slušnou českou slovní zásobou, která nepředstavovala jen výkřiky, ale celé věty rozvité. Zakončit a odejít není jejich styl, po několika přídavcích se pokračovalo dál mezi diváky, až to vypadalo, že se bude hrát do rána. Dvouhodinová smršť sice utichla, ansámbl však i poté konverzoval s příchozími, nechávajíce je ozkoušet a ohmatat si instrumenty.

Něco na tom francouzském šarmu je. Zkuste na vlastní kůži a odchyťte Sergent Pépère během jejich právě probíhajícího turné po vlastech českých.

Info

Sergent Pépère (fr)
4. 9. 2013, Rock Café, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace