Adéla Polka | Články / Reporty | 06.10.2019
„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí. Slastné pocity může posluchač zažívat při pohledu na hráčské schopnosti a multiinstrumentálnost všech členů a nechybí ani pro kapelu typický slovní humor, o který se stará i slovo „nevadí“, aplikovatelné na cokoliv. Klukovskou hravost Hm… neztrácí, ačkoliv zpívají, že „život tě o životě hodně naučí“.
S albem Nevadí, které připravovali čtyři roky, se Marek Doubrava, Viktor Ekrt, Filip Nebřenský a Jaroslav Noga doslova svlékli a své mužské každodenní problémy servírují tu něžně, tu rozhněvaně. Instrumentální skladby zpestřují vícehlasy, slyšíme, že „stromy, lesy, musím to milovat…“. Téma klimatické krize záhy rozbije Filip Nebřenský s cedulí „No vegan. The animals will thank you.“. Bravurní aranžmá skladby o „bosých nohách chodících po plyši“, při které Marek Doubrava místo do plyše dupe do tamburíny, rozezvučí celá skupina pod divokým vedením bubeníka Nogy všechny Orffovy nástroje, marimbu i zvony. Skladba dostává nečekaně intimní a jemnou podobu na rozdíl od svižného originálu.
Desku přijdou pokřtít čtyři kmotry, zpěvačky Monika Midriaková, Jana Jelínková, Pavla Henrychová a vibrafonistka Kateřina Císařová. Svůj vřelý vztah k ženám Hm… vzápětí pročísnou písněmi, kde baví slovy: „Miláčku, teď né, teď je večeře“ nebo „Nechala mi auto a dvě stovky“ a celý sál se přidává. Výraznou skladbou z nového alba je Přijdeš domů, kterou velmi trefně dokresluje videoklip vypůjčený z písně Dáme si do bytu. Song překvapuje syrovým názorem na usedlý rodinný život. Vrstevníci v publiku pokyvují, ti mladší se baví, když zazní „Porno je fajn“ a Doubrava vyjmenovává, na co všechno v životě není čas, když si člověk pořídí děti a ženu, a jak úzkostně krásné mohou být osamělé chvilky u počítače a porna.
Nové songy už skalní znají, ale to „nevadí“. Dojde i na starší kusy Píseň o přátelství nebo Asi si umřu, které fungují jako osvědčené jistoty. Album Nevadí točila kapela s Ondřejem Ježkem čtyři roky, což „nevadí“, propásnout jejich pestrou show, to už je jiná.
Hm...
3. 10. 2019 Palác Akropolis, Praha
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.