Cut Chemist: Ano, to by bylo určitě krásné

Dvě legendy amerického Djingu – DJ Shadow a Cut Chemist, dostali přístup do archivu Cornell University v NY, kde je uskladněna soukromá sbírka desek Afrika Bambaaty, jedné z nejdůležitějších postav hiphopové historie. Z polic archivu pečlivě vybírali desky, ze kterých vytvořili set pro koncertní tour pod názvem Rhythm Renegades, která prezentuje nejdůležitější kousky z cenné sbírky. Kromě skvělých technických skills je tak hlavní těžiště show v historické exkurzi nejen do evoluce taneční hudby, ale také do základních staveních kamenů hip hopu. A u příležitosti začátku evropské tour jsme tak dostali k telefonu losangeleského beatového veterána Cut Chemista.

Jsem rád, že s tebou můžu mluvit, jelikož undergroundová scéna LA ovlivnila způsob, jakým vnímám hudbu. Ale nejdřív se musím zeptat: Kolikátý rozhovor dnes děláš.
Tohle je první.

A čekáš ještě další?
Dnes už asi jen jeden.

Pamatuješ si první vinyl, který jsi si koupil?
Myslím, že to bylo... na konci sedmdesátek. Byla to kompilace hitovek, tanečních hitovek té doby. Vyšla na labelu K-Tel. A koupil jsem ji v klasickém obchodním domě, kde ji inzerovali jako „písničky, které znáte z rádia“. To byla první nahrávka, kterou jsem si koupil. I když možná to bylo až v roce 1980.

Kolik ti tenkrát bylo?
Myslím, že mi bylo... tak osm.

Je známo, že ty i Shadow máte obrovské sbírky hudebních nosičů. Můžeš mi říct něco o tvé sbírce? A kolik procent z ní jsi slyšel?
Nejsem si úplně jistý, ale řekl bych, že jsem z ní slyšel minimálně sedmdesát procent. A sbírka je multižánrová, multiformátová – mám všechno od setů, přes CD a vinyly. Ale musím přiznat, že nemám žádné válečky (cylinders – historický formát záznamu zvuku, pozn.red.).

A co se týče formátů. Převládají spíše vinyly, nebo CD?
Víc toho mám asi na CD.

Má to nějaký důvod?
Ani ne, spíš vyžadují méně péče než vinyly.

A co si myslíš o současném vzestupu poptávky po vinylech? Byla doba, kdy jej někteří považovali za mrtvý formát, ale dnes to zjevně neplatí. Vnímáš to stejně?
Hmm, asi jo. Spíš by mě zajímalo, kdo si ty desky vlastně kupuje. Přeci jen se nejedná o mainstreamovou záležitost, kterou by kupovaly davy. Myslím, že hodně lidí si vinyly kupuje, ale pak je ani neposlouchá – kupují si je jen, aby je... měli.

S přáteli se občas přeme o to, jaký je nejlepší způsob poslouchání hudby. Jak nejčastěji posloucháš hudbu? Preferuješ domácí poslech, nebo posloucháš spíš při řízení?
Pří řízení, určitě při řízení. Jě těžké najít si čas, když jsi doma a máš tolik jiných věcí na práci.

S Rhythm Renegades tour jste už projeli Ameriku a teď začínáte evropskou tour. Chtěl bych se zeptat, kolik vinylů s sebou vozíte a kolik váží? Přepokládám, že kvůli jejich váze můžete cestovat jedině autobusem.
Jasně, jsou moc těžký na to, abychom je mohli vzít do letadla. Myslím, že s sebou mámě něco kolem dvěstěpadesáti desek.

Přeci jen se jedná o staré desky. Neměli jste problém s kvalitou zvuku?
Ano, našli jsme desky v mnoha různých stavech. Z některých se nikdy nehrálo, ale jiné byly naopak hodně ohrané. Při selekci desek jsem na to museli brát ohled.

Bylo těžké vyážit váš koncertní set, aby byl zároveň jak poctou Bambaatovi a kořenům hip hopu, tak zábavou?
Pracovali jsme pod tlakem, protože jsme vykreslovali obraz něčího dědictví. Sami na sebe jsme si ten tlak vytvářeli, abychom měli jistotu, že jsme vybrali ty správné nahrávky. Nahrávky, které skutečně někoho reprezentují a zároveň dokáží osvětlit dobu, o kterou nám šlo. Bylo tam sice hodně tlaku, ale zároveň jsme si přitom užili i hodně zábavy. Hodně jsme se bavili, protože jsme museli znovu prozkoumat hudbu, ke které bysme se teď jinak nedostali. Už dřív jsme poslouchali desky z tohoto období a vytvářeli z nich sety, ale pak jsme toho nechali a začali objevovat zase jiné oblasti. Takže bylo skutečně příjemné se vrátit zpátky a hrát tyto desky v kontextu, kde skutečně dávají smysl.

Víš kolik desek jste si přehráli, než jste dali dohromady koncertní set?
Myslím, že jsme si pustili něco kolem dvou tisíc desek.

A v celém archivu je asi čtyřicet tisíc desek?
Jo, myslim, že něco kolem čtyřiceti dvou tisíc.

A líbilo by se ti někdy, kdyby i tvoje sbírka byla uskladněná podobně jako ta Bambaatova?
Ano, to by bylo určitě krásné, mít svoje desky uskladněné v archivu v muzeu nebo na univerzitě. To by byla velká pocta.

V jednom rozhovoru jsem četl, že Shadow má oblíbený citát, kdy Bambaata říká: „Poslouchej hudbu, která ti není určena.“ Myslím, že s Rhythm Renegades tour tohle heslo naplňujete dokonale.
Jasně. To je celkem známá citace a musím říct, že sám ji mám moc rád. Znamená, že se lidé musí vydat na průzkum něčeho, co se jim skrývá.

V Bambaatově sbírce jste museli narazit na dost raritních kousků. Která deska tě překvapila nejvíc?
Hmm, moje vlastní deska.

Narazil jsi na svoji vlastní desku?
Jasně, byla tam a musím říct, že v celkem dobrém stavu.

Zpátky k tour. Hodně amerických rapperů a producentů říká, že publikum v Evropě je živější než to americké. Máš podobnou zkušenost?
Abych řekl pravdu, tak ani ne. Myslím, že to hlavně záleží na tom, kde hraješ a jaké publikum a v jaké náladě se sejde. Měli jsme v Americe některá opravdu živá publika. V Evropě teprve začínáme a jsme zvědaví, jak to bude vypadat. Ale bude hodně těžké překonat některá místa – opravdu skvělé to bylo například v Los Angeles, na Floridě nebo v Oaklandu.

A těšíš se na evropskou tour?
Určitě , baví mě dělat DJ tour v Evropě. Abys mě správně pochopil – lidé si to užívají – očekávám skvělou tour. A taneční kultura v Evropě je pořád dost živá a tahle tour je o historii taneční hudby, takže doufám, že si to v Evropě užijeme.

A teď zpátky do LA, kde je především v poslední době skutečně progresivní beatová scéna. Jak vnímáš současný stav téhle scény?
Jo, je to super. Hodně mých přátel tuhle scénu tvoří, vzájemně si pomáhají a dělají velice zajímavou hudbu. Vznikla tam skvělá mikrokultura, na kterou jsem hrdý.

A jedna možná naivní otázka. Je v hudební historii období, které máš nejradši, nebo se to takhle nedá říct.
Oh... myslím, že rok 1987. Rozkvět newyorského hip hopu.

Takže crew jako Stetsasonic?
Jasně, a taky beef JUICE crew vs. Boogie Down Productions.

Nedávno u nás byl Big Daddy Kane a bylo to super.
To rád slyším, miluju Big Daddy Kanea.