Peter Forgáč | Články / Reporty | 13.11.2014
Projekt anebo "cyklus" pod názvem Enfilade se pod záštitou brněnské Flédy koná už nějaký ten pátek. Tentokrát mělo nejen jihomoravské publikum možnost zhédnout a hlavně slyšet další zajímavý zjev hudební scény. Novozélandské trio Die! Die! Die!.
Večer se rozbíhal spíše pomalu. Postupně se v klubu nazbíralo asi osm desítek lidí, předskokanem byli domácí My Dead Cat. Sice nezklamali, ale ani zásadně nepotěšili. Jejích styl není snadno zařaditelný, zato hudební postupy jasné. Nosné basové linky inspirované post-punkem, indie kytara, "punková" energie. Všechno dohromady to působilo spíše jednotvárně, mezi jednotlivými songy nezaujatý divák příliš rozdílů nenašel, snad až na některé z popovějších věcí, podle toho reagovalo i publikum. Závěr hodinového setu sice vygradoval, ale bylo zřejmé, na koho se čeká.
Po krátké pauze přišli Die! Die! Die!. Naposledy do Brna zavítali v létě minulého roku a znovu to rozbalili naplno. Noise-punk inspirovaný hardcorem i melodickými vsuvkami hned chytil, masivní stěna zvuku zaplnila velký sál Flédy. Kapela připomíná například sousedy z Austrálie DZ Deathrays nebo misty Japandroids. Před poloprázdným sálem se ale vystoupení trochu ztrácelo, slušelo by mu víc "intimity" jako minulý rok na malé stagi Flédy. I přesto z kapely sršela obrovská energie a radost z hraní, při posledních dvou skladbách došlo na hraní v publiku, do něhož se vydal zpěvák a kytarista Andrew Wilson. Tuhle část si všichni užili naplno, byla chuť i na přídavek. Syrový zvuk, přímočarý přístup a hraní od srdce, noise, který se na nic nehraje. Dobrý večer.
Die! Die! Die! (nz) + My Dead Cat
11. 11. 2014, Fléda, Brno
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.